Křížový pramen

Pramen je silně mineralizovaný a díky přítomnosti síranů má projímavý účinek. Příčinou slané chuti je vyšší obsah sodíku. Má vysoký obsah pevných látek, zejména solí. Sírany ve vodě způsobují projímavý účinek, proto se užívá především u onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), u nemocí výměny látkové (obezita, dna, diabetes) a u alergických onemocnění, která jsou podmíněna poruchami zažívání.

První zmínky o něm jako o solném prameni byly zaznamenány v první polovině 18. století, anály tepelského kláštera se takto o pramenu zmínily už v roce 1710. Voda z pramene se již od jeho nálezu používala jak ke koupelím, tak i k pití. V roce 1779 byl prostor, kde se dnes nachází pustinou. Zdejší lékárník Damián Schultz provedl úpravy v roce 1749 včetně postavení vysokého kříže sloužícího k orientaci. Na jeho místě v roce 1790 byla postavena kaplička se zvonkem, která byla v roce 1808 vysvěcena a sloužila k nedělním bohoslužbám. Nakonec byla v roce 1820 stržena a nahrazena větší kaplí. V letech 1955–56 byl nově zachycen hlubšími vrty.[4]

V levém horním poli městského znaku (vpravo z pohledu pozorovatele) je kopule a zlatý dvojitý kříž pavilonu Křížového pramene

V letech 1818–1826 byla postavena sloupová hala. Velmi impozantní pavilón se 72 sloupy, který zde byl postaven, nechal zkonstruovat místní stavitel Antonín Thurner. Empírová stavba z roku 1818, byla citlivě přestavěna v letech 1911–12 a 1980–92. Kopule a zlatý dvojitý kříž jsou jasnou viditelnou dominantou celé stavby. Původní budova pavilónu vydržela až do roku 1912, poté se začalo s rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí. Nová stavba je kopií té staré, přidalo se jen pár secesních prvků. Na nádvoří sloupové haly je bronzová busta dr. Jana Josefa Nehra z roku 1857 – vytvořená Emanuelem Maxem.

Na tento pavilon navazuje slavná a turisty hojně navštěvovaná novobarokní kolonáda, vybudovaná v letech 1888-89. Je ukázkou typické lázeňské architektury. V roce 1951 byla kolonáda pojmenována po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Podél celé stavby vede dlouhá promenáda od Křížového pramene až k pavilonu Karolinina pramene.

V prostranství promenády bylo také několik hudebních pavilónů, ale ty se do dnešní doby nezachovaly, protože byly v 19. století strženy. Dnes orchestry hrají na hudebním podiu na hlavní kolonádě, která je zdobená kresbami Josefa Vyleťala. Další významnou součástí celého promenádního areálu je „zpívající fontána“ dokončená v roce 1986. Dodnes je to jednou z největších atrakcí celého města.[5]

• Křížový pramen v databázi eSTUDÁNKY
• Historie Mariánských Lázní