Kójó Okada

Narodil se v Nakauonuma-mura, Nakauonuma-gun, prefektura Niigata (v současnosti město Tokamači) jako třetí syn Rjumacua Okady, člena Sněmovny reprezentantů.[4][2] Jeho bratr byl Šohei Okada (člen Sněmovny reprezentantů, guvernér prefektury Niigata). Jeho pradědeček Kibei (Kajuki Okada), jeho děd Eizo (Jukido Okada) a jeho otec Rjumacu (Koun) byli také aktivní v kaligrafii.[2]

V roce 1914 vstoupil do přípravného kurzu univerzity Waseda. Půjčit si od kamaráda fotoaparát a fotografoval horu Fudži a započal vztah s horou Fudži, která se stala jeho životním dílem.[4] V roce 1918 promoval na Waseda University, katedře práva.[5] V roce 1923 také fotografoval následky velkého zemětřesení v oblasti Tokia pro státní orgány prefektury.[6][2] Jeho záznam byl publikován jako "Kanto Great Fire Memorial Photo Album".[2] V roce 1925 založil fotoateliér v Azabu v Tokiu.[5]

Fotografoval především fotografie hor a krajiny[5]. V zámoří byl také známý fotografováním národních parků po celé zemi.[2] V roce 1940 se podílel na založení organizace Fuji Photo Association.[5] Při válečných škodách 2. světové války přišel o většinu skleněných desek a negativů,[2] ale možná i právě proto byl po válce ještě více pohlcen fotografováním hory Fudži.[2]

V roce 1950 založil Japan Tourism Photography Federation.[7] V roce 1952 se podílel na založení Japonské fotografické společnosti The Photographic Society of Japan (日本写真協会 Nihon šašin kjókai).[6] Zemřel v roce 1972 ve věku 77 let.[6]

Fotografování symbolu Japonska – hoře Fudži – se věnoval více než 40 let. Snímal ji ze země, ze vzduchu, ve všech náladách, z každého úhlu i v každé denní době.[8]