Kánon Star Treku

Mnoho z původních románů vydaných Pocket Books se nepovažuje za kánon. To je pravidlo, které již na začátku stanovil Gene Roddenberry a které často opakovali jeho spolupracovníci.

Ale i toto pravidlo mělo výjimky. Dva romány z prostředí Voyageru napsané Jeri Taylorovou (spolutvůrkyní Voyageru), Mosaic a Pathways, které napsala brzy po začátku vysílání Voyageru a podrobně popisovaly pozadí jednotlivých hlavních postav seriálu, byly zamýšleny jako kánon a používány scenáristy při tvorbě epizod. Tyto dva romány jsou často uváděny jako výjimky pravidla, že „knihy nejsou kánon“. Přesto, některé informace z těchto románů nebyly nikdy v žádné epizodě použity a jejich status kánonu je nejasný.

Novelizace epizod a filmů nejsou považovány za kánon. Jde opět o tradici založenou Genem Roddenberrym. Roddenberry napsal novelizaci filmu Star Trek: Film, obsahující mnoho doplňujících informací a nového materiálu, který ve filmu nebyl, např. odhalil, že žena, která zemřela při nehodě transportéru, byla Kirkova milenka. Ačkoli tento román zaplnil řadu mezer ponechaných ve filmu, Roddenberry údajně prohlásil, že by neměl být považován za kánon.

Zvláštním případem jsou encyklopedické publikace, např. The Star Trek Encyclopedia, Star Trek Chronology, TNG Technical Manual, DS9 Technical Manual. Na rozdíl od románů a novelizací, nebyly nikdy tyto publikace označeny jako nekanonické a skutečnost, že byly oficiálně schválené Paramountem a poskytnuty scenáristům jako podklady, jim přiznává vysokou důvěryhodnost. Sám Roddenberry je považoval za součást „pozadí“ Star Treku. Ovšem dva umělečtí a techničtí poradci od dob Nové generace, Michael Okuda a Rick Sternbach, kteří jsou autory některých z těchto encyklopedií, považují svou práci za „poměrně oficiální“. Neprohlásili však tyto publikace nikdy přímo za kánon, což ponechává otázku otevřenou.

Ronald D. Moore, scenárista a koproducent Star Treku považuje tyto oficiální materiály za „spekulace“ a tvrdí, že autorský tým je nepovažuje za kánon. Nicméně Viacom, mateřská firma Paramountu, má, zdá se, opačný názor. V řadě postů na oficiálních fórech Star Trek webu uvádí Harry Lang, senior ředitel Viacomu, že rozhodně považuje encyklopedie za kánon.

Star Trek komiksy a časopisy nejsou považovány za kánon.

Vzhledem k rozsahu kontroly nad tvorbou, kterou Roddenberry vykazoval během prvních řad Star Treku, tvrdí někteří lidé, že pouze materiál schválený Roddenberrym by se měl považovat za kánon. To by však znamenalo, že kánonem není nic, co se Roddenberrymu nelíbilo, ani nic z toho, co bylo vytvořeno po jeho smrti (tj. 6 filmů a 3 seriály). Roddenberry však předem odmítl tento přístup a doufal, že Star Trek bude po jeho smrti pokračovat. Jelikož se s každou další generací zlepšoval, očekával, že lidé budou vnímat jeho skromné začátky právě jako počátek něčeho většího a lepšího. Roddenberry rozhodně nikdy nezamýšlel omezovat Star Trek pouze na svou vlastní tvorbu. Naopak měl zahrnovat i veškerou pokud možno lepší práci dalších generací.

Klingonštinu poprvé vytvořil James Doohan (Montgomery Scott) pro film Star Trek: Film, a to jen v rozsahu několika slov. Později ji Marc Okrand rozvinul do skutečného jazyka, doplnil gramatikou a fonetikou, a dokonce vydal Slovník klingonštiny a vytvořil Klingonský jazykový institut. Orkrandova klingonština byla poté použita v několika dialozích, které se odehrály ve filmech a epizodách Star Treku. V rozporu s tím však Ronald D. Moore uvedl, že „zdali scenáristé používají klingonštinu tak, jak je uvedena v Marcově slovníku, je jejich věcí“ a že „považuje slovník za těžkopádný a obvykle považuje za jednodušší vytvářet jazyk foneticky“.