Justin Václav Prášek

Na filosofické fakultě Univerzity Karlovy se aproboval pro učitelství oborů dějepis a zeměpis, spolu s učitelováním pokračoval ve studiu klasické filologie a na filosofické fakultě obhájil v roce 1882 doktorskou práci (Dějiny východních Arijců a vzdělaných národů severoafrických až po vznik Veleříše perské). Jako učitel působil až do roku 1906, kdy byl penzionován. Vedle toho ale budoval svoji kariéru orientalisty, od roku 1885 studoval v Mnichově a Berlíně, v roce 1899 se pokoušel habilitovat na pražské univerzitě, ale narazil na silný odpor Jaroslava Golla a jeho žáků (naopak nakloněna mu byla starší generace, hlavně filolog Jan Kvíčala).

Jeho dílo je často charakterizováno jako na pomezí populárního výkladu a samostatných analýz. Věnoval se orientalistice a antice, zde je nejvíce ceněna práce Geschichte der Meder und Persen (1900–1901), naopak některé byl značně ostře odsouzeny, včetně ambiciozního prvního dílu Řeckých dějin (1916, II. díl 1919), přispěl také k poznání cestování do orientu (Martin Kabátník). Doposud nepřekonaným je jeho dílo Brandejs nad Labem: město, panství i okres (1908–1913, tři díly, čtvrtý nevyšel), věnoval se i jiným městům (Turnov).