Julius Löcker

Vychodil druhé státní gymnázium ve Štýrském Hradci. Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1888 nastoupil na praxi k zemskému soudu ve Vídni, od roku 1889 byl koncipientem v advokátní kanceláři Dr. Haranta v Steyru, kde setrval do roku 1894, kdy přešel do kanceláře Dr. Beurleho v Linci. V roce 1894 byl promován na doktora práv. Působil jako advokát. V roce 1897 složil advokátské zkoušky a od roku 1898 byl činný jako samostatný advokát v Linci. Společníkem v jeho kanceláři byl právník a politik Gustav Pessler. Po Pesslerově smrti se spojil s Dr. Gerbertem. Byl i funkcionářem advokátní komory v Linci, od roku 1908 byl radou správního sdoudu, od roku 1920 prezidentem soudního senátu. Do penze odešel roku 1929. Byl také členem předsednictva spořitelny v Linci a předsednictva Německého spolku.[1][2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii městskou, obvod Linec, Urfahr, Ottensheim atd.[3] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako Dr. Julius Löcker, advokát.[4]

Ve volbách roku 1901 se uvádí jako kandidát Německé lidové strany.[5] Několikrát byl za tuto stranu řečníkem v rozpravě o rozpočtu. Ve volbách roku 1907 ho porazil sociální demokrat Josef Gruber.[2]