Julij Šokalskij
Julij Michajlovič Šokalskij (rusky Юлий Михайлович Шокальский, 5. říjnajul./ 17. října 1856greg., Petrohrad – 26. března 1940, Leningrad) byl ruský oceánograf, geograf a kartograf.
| Julij Šokalskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5.jul. / 17. října 1856greg. Petrohrad, Ruské impérium |
| Úmrtí | 26. března 1940 (ve věku 83 let) Leningrad, Sovětský svaz |
| Místo pohřbení | Litěratorskije mostki |
| Alma mater | Námořní akademie N. G. Kuzněcova |
| Povolání | objevitel, geograf, kartograf, hydrograf, vysokoškolský učitel a voják |
| Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita Ruská geografická společnost |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava 1. třídy společník Královské geografické společnosti Řád sv. Stanislava Řád sv. Vladimíra Hrdina práce … více na Wikidatech |
| Rodiče |  Q110575518 a Jekatěrina Jermolajevna Kern |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šokalskij byl vnuk Anny Kernové, která proslula jako láska Alexandra Sergejeviče Puškina. Šokalskij vystudoval námořnickou akademii a celou kariéru strávil ve službách ruského a sovětského námořnictva. Pomohl založit Sevastopolskou námořní observatoř. Vytvořil řadu map a napsal množství odborných statí do časopisů (zhruba 300 zveřejnil v Marine Miscellanies) a monografií, zejména Oceánografii (1917), v níž zkoumal vztahy mezi meteorologií a hydrologií a zdůrazňoval nutnost sledování námořních jevů pro pochopení globálních změn klimatu. V práci také zakotvil termín Světový oceán.
Od roku 1914 do roku 1931 vedl Ruskou geografickou společnost.
Jeho jménem byly pojmenované Šokalského průliv mezi mořem Laptěvů a Karským mořem, ostrov Šokalského v Karském moři a polární loď Akademik Šokalskij.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julij Šokalskij na Wikimedia Commons
