Jukums Vācietis
Jukums Vācietis (rusky Иоаким Иоакимович Вацетис, 11. listopadu 1873 Jaunmuiža – 28. července 1938 Kommunarka) byl lotyšský vojenský velitel. Bojoval v řadách Rudé armády, ačkoli nikdy nebyl členem komunistické strany.[1]
Jukums Vācietis | |
---|---|
Narození | 11. listopadu 1873 Jaunmuiža, Kurlandská gubernie, Ruské impérium |
Úmrtí | 28. července 1938 (ve věku 64 let) Kommunarka, SSSR |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | plukovník |
Doba služby | 1891–1938 |
Sloužil | Ruské impérium (do roku 1917) SSSR |
Složka | Carská armáda (do roku 1917) Rudá armáda |
Války | První světová válka Občanská válka v Rusku Lotyšská osvobozenecká válka |
Vyznamenání | sovětská: Řád rudé hvězdy Řád rudého praporu |
multimediální obsah na Commons |
Pocházel z chudé venkovské rodiny, proto vstoupil roku 1891 do armády, aby mohl studovat na státní náklady. Absolvoval vilniuskou junkerskou školu (1897) a akademii generálního štábu (1909), za první světové války sloužil u Lotyšských střelců, roku 1916 byl povýšen na plukovníka.[2]
Po vypuknutí říjnové revoluce přešel se svým oddílem na stranu bolševiků, bojoval proti jednotkám Józefa Dowbor-Muśnického a potlačil povstání eserů v Moskvě v létě 1918,[3] v září 1918 byl jmenován vrchním velitelem sovětských ozbrojených sil.
Podílel se na neúspěšném pokusu zavést v Lotyšsku sovětskou moc, po jeho ztroskotání byl v roce 1919 zatčen a obviněn z kontrarevoluční činnosti, ale pro nedostatek důkazů byl omilostněn.[4] Po válce žil v Moskvě, přednášel na Frunzeho vojenské akademii a publikoval řadu vojenskohistorických spisů.
V listopadu 1937 byl zatčen a obviněn z členství ve „fašisticko-teroristické špionážní organizaci“. Byl zastřelen na polygonu Kommunarka nedaleko Moskvy. V roce 1957 byl rehabilitován.[5]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jukums Vācietis na Wikimedia Commons