Jozef Rydlo

Od roku 1968 žil v exilu v Itálii a ve Švýcarsku. Za největší osobnost slovenských dějin považuje Jozefa Tisa.[2] V roce 2006 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky za Slovenskou národní stranu.[3] Patří mezi výrazné kritiky Ahtisaariho plánu ohledně budoucnosti Kosova.[4] Na podzim 2007 přinesl švýcarský deník Berner Zeitung informaci, že spolu se svým poslaneckým platem pobírá také důchod ve Švýcarsku kvůli schizofrenii s paranoidnými rysy.[5] [6]. Na dotazy, jak to lze sloučit s pobíráním poslaneckého platu Rydlo nazval svůj plat jen „náhražkou za poslaneckou činnost.“[7] Podle Berner Zeitung Rydler v rocích 1985/86 prokazatelně kradl knihy z Národní knihovny v Bernu, což se však promlčelo. V médiích se objevily také informace, že neoprávněně užívá titul profesor, který si údajně sám udělil (podle různých svých prohlásení působil na více než 15 světových univerzitách) a jeho bývalá manželka Michéle Rydlová-Ponciková ho obvinila z pokusu o vraždu její i jejich společných dětí.[8]

• Osoba Jozef Rydlo ve Wikicitátech
• Rozhovor s Jozefom Rydlom: Európska únia sa nachádza v duchovnej kríze Archivováno 29. 3. 2009 na Wayback Machine
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jozef Rydlo