Josep Sunyol

Josep Sunyol i Garriga (21. července 1898, Barcelona6. srpna 1936, Sierra de Guadarrama) byl politik, právník a novinář. Pocházel z rodiny, v jejíž minulosti byla politika zakódována, takže nebylo překvapivé, že se přidal, za dob Primo de Rivierova diktátorství k levicovému hnutí  Acció Catalana.

Josep Sunyol
Rodné jménoJosep Sunyol Garriga
Narození21. července 1898
Barcelona
Úmrtí6. srpna 1936 (ve věku 38 let)
Sierra de Guadarrama
NárodnostKatalánská, Španělská
PovoláníPolitik, Právník, Novinář
Znám jakoPrezident FC Barcelona
PředchůdceEsteve Sala
NásledovníkJoan Soler
Politická stranaEsquerra Republicana de Catalunya
PředstavenstvaFC Barcelona
DětiJosep Ildefons Suñol Soler
FunkceQ104775949 (1929–1930)
člen Republikánských kortesů (1931–1933)
prezident (Royal Automobile Club of Catalonia; 1933–1934)
člen Republikánských kortesů (1933–1936)
President of FC Barcelona (1935–1936)
 více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Působení ve fotbale

Roku 1928 se dostává do předsednictva klubu FC Barcelona, i přes to, že prezident Arcadi Balaguer byl zapřisáhlý monarchista. O rok později se dokonce stává prezidentem katalánské fotbalové federace. Tato doba byla pro Barcelonu hodně těžká, nejen kvůli finančním problémům, ale i kvůli tomu, že Joan Gamper (zakladatel FC Barcelony) spáchal v roce 1930 sebevraždu. V roce 1934 mu bylo nabídnuto místo prezidenta FC Barcelony, ale to odmítl a místo sebe tam nasměroval Esteva Salu. Ten však po roce působení odstoupil kvůli zdravotním problémům a tentokrát v roce 1935 Sunyol místo prezidenta přijímá. Roku 1934 spolu s Estevem Salem prosadil do předsednictva Barcelony ženu, což bylo poprvé ve španělském fotbale. Onou ženou byla Ana María Martínez Sagi.

Politická a novinářská činnost

Kolem roku 1930 založil deník La Rambla, který je pojmenován podle ulice ve Baceloně kde měly noviny sídlo. Hlavní motto deníku, bylo sport a občanství. Což znamenalo snahu udělat sport přístupný všem skupinám obyvatelstva. Po pádu Prima de Riviery a abdikaci krále Alfonse XIII. kandidoval Sunyol za stranu  Esquerra Republicana de Catalunya do kongresu. A Esquerra Republicana de Catalunya získává 24 křesel, jedno z nich patřící Sunyolovi. Svoje křeslo později obhájil v letech 1933 a těsně před svou tragickou smrtí v roce 1936.

Smrt

Sunyol byl zavražděn necelý měsíc po začátku občanské války a to při jeho návštěvě fronty. 6. srpna 1936 vezl spolu s novinářem deníku La Rambla Ventura Virgilem 50 000 pesos na zaplacení mezd republikánským vojákům. Jejich řidič si ale bohužel nevšiml, že již vyjeli z tábora republikánů a zastavil až u Frankových vojáků. Ti všechny tři na místě zastřelili, zpráva o Sunyolově smrti se do Barcelony dostala až o týden později.

Památka

Po občanské válce byl za Francova režimu posmrtně odsouzen a byla snaha ho vymazat z historie, proto i patnácté výročí jeho smrti prošlo bez povšimnutí. Frankově režimu se téměř povedlo Sunyolovu památku vyhladit, ale v roce 1996 byl založen spolek Els Amics de Josep Sunyol (přátelé Josepa Sunyola), který se snažil na počest šedesátého výročí Sunyolovy smrti jeho tělo exhumovat a jejich snaha byla úspěšně dovršena důstojným pohřbem. Oživení jeho památky bylo dovršeno, když Josep Maria Bartomeu vyhlásil rok 2015 Sunyolovým rokem.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.