Josefa Windischgrätzová

Narodila se jako dcera hraběte Mikuláše Erdödyho z Monyorókeréku, dědičného nejvyššího župana Varaždínské župy a jeho manželky Marie Antonie hraběnky Batthyányové. Dne 12. října 1766 se provdala za říšského hraběte Josefa Mikuláše z Windisch-Grätze.

Ve spisech a pamětech své doby je Josefa často uváděna jako hraběnka Batthyányiová a je popisována jako krásná, oduševnělá a okouzlující ozdoba vídeňského dvora a salonů, ale zároveň důstojná a svědomitá manželka a matka. V roce 1770 se svým manželem Josefem Mikulášem doprovázela arcivévodkyni Marii Antoinettu do její nové vlasti. U pařížského dvora ve Versailles manžele Windischgrätzovy nazývali „vingt mille grâces“ (franc. „dvacet tisíc ctností“).

V pozdějších letech žila převážně ve Vídni a zimy s ohledem na své zdraví trávila v teplém podnebí Itálie, zejména v Pise, nebo ve Francouzském Nice či Mentonu. V roce 1775 se vrátila zpět do Vídně, ale v zimě se její zdravotní stav opět zhoršil. Během její nemoci jí často dělal společnost sám císař Josef II., který s ní rozmlouval, vyprávěl jí příběhy nebo jí předčítal z knih. O jejím skonu se panovník dozvěděl v Paříži při své cestě do Francie a byl jím hluboce otřesen. Dle svých slov císař k hraběnce necítil náklonnost z vášně, ale velmi si jí vážil za její ušlechtilý způsob myšlení.

Její manžel, který ji hluboce miloval, jí ve vídeňském skotském kostele nechal postavit nádherný pomník. Někdy dochází k záměně jmen s její matkou Marií Antonií, která byla rozená hraběnka Batthyányová.

• Wolf (Adam). Fürstin Eleonore Liechtenstein (Wien 1876) s. 138 a 139. (Vorlage: S. 139 und 139.)

• BLKÖ:Windisch-Grätz, Josepha Gräfin – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. (německy)