Josef Zerzán

Josef Zerzán pocházel ze Svitavska. Vyučil se tesařem a po vyučení nastoupil do salesiánské komunity ve Fryštáku.[1] Noviciát prožil ve Sv. Beňadiku na Slovensku. Po řeholních slibech a studiích teologie byl v roce 1942 vysvěcen na kněze. V roce 1943 přešel se spolubratry do Hodoňovic, kde využil své tesařské zkušenosti při stavbě nového salesiánského ústavu.[1] Působil též jako katecheta na několika školách a jako zpovědník. V roce 1950 byl se svými spolubratry internován v rámci Akce K. Během internace pracoval spolu s dalšími řeholníky na stavbě několika přehrad. Dva roky také strávil ve vězení. Po propuštění mu bylo umožněno nastoupit do farní duchovní správy. V letech 1972–1978 působil jako administrátor v Hartvíkovicích[1] u Náměště nad Oslavou v brněnské diecézi, odkud byl po šesti letech na nátlak státních úřadů odvolán.[2] Nějaký čas také působil v Ochozi u Brna. Později se stal duchovním správcem řeholních sester Vincentek. Nejprve v Černé Hoře u Blanska a od roku 1986 v královéhradecké diecézi v Přepychách u Opočna. Zde se mimo kněžské služby u sester věnoval též překládání textů, sepisoval kurzy duchovních cvičení[1] a shromažďoval životopisy významných členů salesiánské kongregace. Zemřel v pověsti svatosti (tzv. in fama sanctitalis)[1][3] na první pátek v měsíci lednu roku 2002.[1] Pohřben je v kněžském hrobě na hřbitově v Přepychách.[1][3]