Josef Stibitz

Profesí byl sedlákem v Křešicích. Jeho statek patřil mezi nejvýznamnější v regionu. V domovské obci působil jako starosta. V roce 1886 se stal okresním starostou v Litoměřicích.[3][2]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1878 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Litoměřice – Lovosice – Úštěk).[4] Uvádí se jako nezávislý německý kandidát, který porazil kandidáta takzvané německé Ústavní strany.[5] Mandát obhájil ve volbách v roce 1883.[6] Poslancem Českého zemského sněmu byl do roku 1886, kdy rezignoval.[7]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1879 za kurii venkovských obcí v obvodu Litoměřice, Štětí, Ústí atd. Mandát ve vídeňském parlamentu obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885. Zde zasedal do své smrti, pak ho nahradil Franz Bienert.[8][9]

Profiloval se jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[10]

Zemřel v lednu 1887 na mozkové ochrnutí. Ještě několik dní před smrtí přitom předsedal zasedání okresního zastupitelstva v Litoměřicích. Měl sedm dětí.[2]