Josef Schreyer
Josef Schreyer (31. března 1841 Hospozín[1] – 22. října 1923 Praha[2]) byl český ekonom, průkopník záloženství. Pracoval jako úředník v Živnostenské bance. V letech 1885 až 1906 zastával funkci tajemníka Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Redigoval Věstník záloženský a vydal několik odborných publikací. Byl také členem výboru Sboru pro zřízení Národního divadla v Praze.
Josef Schreyer | |
---|---|
Josef Schreyer (Národní album, 1899) | |
Narození | 30. března 1841 Hospozín |
Úmrtí | 22. října 1923 (ve věku 82 let) Nové Město |
Národnost | Češi |
Povolání | ekonom |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Podle matriky se narodil 31. března 1841 v Hospozíně,[1][3] některé zdroje ale uvádějí datum 30. března.[4][2] Vystudoval filosofii a v letech 1866-80 působil ve šlechtických rodinách jako vychovatel.[3]
Roku 1881 se stal úředníkem Živnostenské banky a o čtyři roky později byl zvolen prvním tajemníkem Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyvinul zde velkou organizační i literární činnost. Redigoval Věstník záloženský, psal odborné články do časopisů, vydával publikace (viz Dílo níže).[3]
Roku 1881 na sebe také upozornil velkým úsilím při evidenci sbírek, které přicházely na obnovu Národního divadla, a na valné hromadě Sboru pro zřízení Národního divadla v Praze byl dne 30. října 1881 zvolen do jeho výboru. Jako člen finančního odboru měl pak nevděčný úkol, řídit postup stavebních prací podle (zpravidla nedostatečného) stavu pokladny, a úhradu zbývajících nákladů organizoval ještě po znovuotevření divadla r. 1883.[5]
Roku 1906 odešel do důchodu. Zemřel v noci na 22. října 1923 v Praze.[3] Byl pokládán za jednoho z předních průkopníků českého záloženství.[6]
Dílo
Byl autorem řady odborných publikací, např.:[7]
- Statistika záložen českých v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (každoročně 1883-1902)
- Dějiny svépomocných záložen českých (1891), věnované památce Františka Šimáčka[6]
- Návod k účetnictví záloženskému (1893)
- Katechismus záloženský aneb Co věděti má každý člen a každý vkladatel záložny (1895)
- Zákon o přímých daních osobních, daný dne 25. října 1896 Ř.Z. č. 220, pro potřebu záložen, výdělkových a hospodářských společenstev, spořitelen a vzájemných pojišťoven (1897)
Přispíval také do Ottova slovníku naučného, zpravidla pod značkou JSch.[8]
Reference
- SOA Praha, Matrika narozených Kmetiněves 06, s. 168. Dostupné online.
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 123. Dostupné online.
- Průkopník českého záloženství zemřel. Národní politika. 1923-10-23, roč. 41, čís. 291, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-07-13].
- Josef Schreyer v Kartotéce Jaroslava Kunce Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
- Za zesnulým Jos. Schreyerem. Národní listy. 1923-10-24, roč. 63, čís. 292, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-07-13].
- Úmrtí průkopníka českého záloženství. Národní listy. 1923-10-23, roč. 63, čís. 290, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-07-13].
- Podle seznamu prací v NK ČR
- Viz seznam spolupracovníků v 1. díle Ottova slovníku naučného
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Schreyer
- Autor Josef Schreyer ve Wikizdrojích