Josef Redlich

Josef Redlich (18. června 1869 Hodonín11. listopadu 1936 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník, právní historik a politik pocházející z asimilované židovské rodiny (sám následně přestoupil k protestantismu), v roce 1918 poslední ministr financí Předlitavska, ve 30. letech 20. století krátce ministr financí Rakouska.

Prof. JUDr. Josef Redlich
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906  1918
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907  1918
ministr financí Předlitavska
Ve funkci:
25. října 1918  11. listopadu 1918
PředchůdceFerdinand von Wimmer
Nástupcezánik monarchie
ministr financí Rakouska
Ve funkci:
20. června 1931  5. října 1931
PředchůdceOtto Juch
NástupceKarl Buresch
Stranická příslušnost
ČlenstvíPokroková strana

Narození18. června 1869
Hodonín
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. listopadu 1936 (ve věku 67 let)
Vídeň
Rakousko Rakousko
Místo pohřbeníDöblinger Friedhof
PříbuzníIrene Hellmann[1][2] (sourozenec)
David E. Scherman (zeť)
Alma materVídeňská univerzita
Lipská univerzita
Univerzita Tübingen
Profesepedagog, politik, ekonom, vysokoškolský učitel a soudce
CommonsJosef Redlich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

V letech 1886–1890 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, dále studoval dějiny a právo na Lipské univerzitě a na Univerzitě v Tübingenu. Po dobu dvoulet působil na praxi na místodržitelství v Brně a pak se věnoval právní vědě. Specializoval se na dějiny anglického parlamentarismu a získal si mezinárodní uznání jako právní historik. V roce 1907 byl jmenován profesorem státního práva a správních věd na Vídeňské univerzitě. V období let 1908–1918 pak vyučoval na Vysoké škole technické ve Vídni.[3]

Byl aktivní i v politice. V letech 1906–1918 působil jako poslanec Moravského zemského sněmu.[4] Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za německý okrsek Morava 05. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[5] Byl členem Pokrokové strany. Patřil mezi aktivní zákonodárce a byl opakovaně zmiňován mezi kandidáty na post ministra. Za první světové války se postupně stával zastáncem pacifismu a zmírňoval své původní postoje německého národovce.[3]

Byl dokonce zmiňován jako možný předseda vlády v roce 1917 a probíhala s ním jednání, nicméně předsedou vlády se nestal a u moci zůstala vláda Ernsta Seidlera. Tomáš Garrigue Masaryk po válce Redlichovi přiznal, že po celou dobu války čekal na poselství od vídeňské vlády československému exilu, přičemž věci se mohly v takovém případě vyvíjet zcela jinak.[6]

Vládní kariéru zažil až v posledních týdnech monarchie. Za vlády Heinricha Lammasche se stal posledním ministrem financí Předlitavska. Funkci zastával od 25. října 1918 do zániku monarchie 11. listopadu 1918.[7]

Po vzniku Rakouské republiky se vrátil zpět k akademické práci. V letech 1926–1934 vyučoval na Harvardově univerzitě v USA státní a správní vědu. Roku 1929 byl zvolen za Rakousko soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Krátce se vrátil i do vládní politiky. Ve vládě Karla Buresche byl od června do října 1931 rakouským ministrem financí a to v době, kdy vrcholila krize okolo banky Creditanstalt.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Georg Gaugusch: Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800-1938 L–R. Vídeň. 2016. ISBN 978-3-85002-773-1.
  2. Dostupné online. [cit. 2021-03-28]
  3. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Redlich, Josef (1869-1936), Jurist und Politiker, s. 10–11. (německy)
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 683. (česky)
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 599, 613. (česky)
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.