Josef Probošt

Narodil se jako druhorozený syn v rodině sedláka Jana Probošta v Třebechovicích pod Orebem a manželky Marie, rozené Chudobové.[1][3] Vyučil se truhlářem u mistra Podstaty.[4] V roce 1869 nastoupil vojenskou službu,[5] deset let sloužil jako pěšák a následující dva jako domobranec.[6] Během dvanácti let vojenské služby prošel severem Itálie, Rakouskem, Uhrami, Balkánem a Polskem.[6] Po návratu v roce 1882 převzal po svém otci hospodářství,[2] jeho starší bratr Karel se dědictví zřekl, neboť studoval a následně se stal městským tajemníkem.[3] Kromě práce na rodinném statku si Josef Probošt přivydělával jako povozník.[7] Dne 7. února 1882 se oženil s Annou Faltovou (1864–1929)[2] z Divce.[6] Měli spolu dceru Annu,[2][8] provdanou Moravcovou (1892-??).[6]

V roce 1882 Probošt při vyřezávání nástrojů pro hospodářství vyrobil první figurku do betlému.[9] Postavička měla úspěch, avšak on se svou prací spokojen nebyl.[7] Spolu s přáteli se pustil do vyřezávání jesliček, které daroval své manželce k Vánocům v roce 1885. Tvorba se mu zalíbila a rozhodl se jesličky rozšířit na celý betlém.[10] V té době se do Třebechovic přistěhoval řezbář Josef Kapucián, kterého Probošt za stravu a byt na stavbu betlému angažoval.

Po dokončení biblické části Probošta dostihly výčitky svědomí, že se dostatečně nevěnuje hospodářství a práci načas přerušil.[11] Pak ale dostal nápad ztvárnit i obyčejný život třebechovických obyvatel a tvorbě zcela propadl.[11] Jednou při návštěvě hostince se nechal slyšet, že vytvoří „tak krásný a veliký betlém, že se na něj přijde podívat sám císař z Vídně…“. To podnítilo zájem o jeho dílo a několik největších obdivovatelů nabídlo Proboštovi pomoc.[7]

Dům Josefa Probošta, Přemyslova 9, Třebechovice

Dokončený betlém v roce 1906 představil na výstavě Zemské jednoty řemeslnické v Chrasti, dílo získalo medaili a zlatý diplom. Probošt však potřeboval finance, kterých se mu nedostalo. Začal uvažovat, že po vzoru podkrkonošských betlémářů svůj výtvor umístí na valník či podvozek a vydá se s ním na cestu po poutích, jarmarcích a výstavách.[12] Vstupné mělo hradit část ztrát zanedbaného hospodářství.[13] Po Kapuciánově smrti v roce 1908 se na betlému děly již jen malé změny. Během první světové války Probošt spolu s Janem Sedláčkem betlém pouze drobně přestavoval, doplňoval o kulisy, vylepšoval pohyblivý mechanismus[14] a vyměňoval figurky za povedenější.[11] Darované peníze příležitostných návštěvníků Probošt většinou propil.[14]

O upadající hospodářství se musely starat jeho žena a dcera,[2] které na práci nestačily a rodina živořila.[7] Dne 20. března 1926 Probošt zemřel. Po jeho smrti rodina betlém vyhodila do kůlny a nechala napospas povětrnostním vlivům. Dokonce se říkalo, že betlém, který manželka vinila z jejich bídy, i proklela.[7] Na počátku 30. let se Proboštova dcera Anna s manželem Josefem Moravcem rozhodla otcovo dílo prodat.[13] Betlém nakonec po několika nezdařených pokusech 13. července 1934 pro Československou církev husitskou koupil majitel továrny na kožené zboží v Třebechovicích Jaroslav Burdych (1892–1957) za 15 225 korun.[13]

• ZEMANOVÁ, Zita. Třebechovický Proboštův betlém : Sbírky Třebechovického muzea betlémů. Hradec Králové: Fotografo, 2004. 164 s. ISBN 80-900865-0-0.
• Pocta Josefu Proboštovi. Třebechovice pod Orebem: Třebechovické muzeum betlémů, 1999. 37 s. ISBN 80-239-3159-8.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Probošt na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Probošt
• Obrázky k tématu Josef Probošt na Obalkyknih.cz
• Když čerti nosí štěstí Video z archivu České televize, 16.12.2007