Josef Matouschek

Josef Matouschek se narodil 4. října 1867 ve Svárově u Tanvaldu v čp. 122. Otec Josef (1832–1882) pocházel z Držkova a matka Ludvika (rozená Pěničková) ze Semil. Otec byl zaměstnán ve svárovské přádelně barona Heinricha Liebiega jako účetní a hovořil česky i německy. Josef měl ještě dva sourozence – bratra Františka (* 21. listopadu 1871 Svárov, † 27. července 1945 Vídeň) a sestru Marii (* 1875). Po smrti otce (osiřel v 15 letech) baron Liebieg podporoval oba syny na studiích. Josef absolvoval libereckou obchodní akademii a bratr František pražskou Německou univerzitu (botanik, uznávaný přírodovědec a matematik, středoškolský profesor, lektor češtiny na univerzitě).[2] Po složení maturitní zkoušky zaměstnal baron Liebieg Josefa Matouschka u sebe jako tajemníka.

V devatenácti vstoupil do Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory a již za čtyři roky působil v jeho hlavním výboru. Rozvětvená rodina Liebiegů spolek také finančně podporovala. Hory se pravděpodobně staly Josefovou vášní, jelikož 6. dubna 1893 stál u zrodu Liberecké sekce Ně­meckého a rakouského alpského spolku. Na turistických výletech se jednak seznámil s Libereckým krajem, jednak ve spolku potkal organizátora spolkových výletů a autora turistického průvodce profesora Franze Hüblera, Antona H. Bielaua a Leopolda Tertsche, s kterými později pracoval na systematickém značení turistických cest.

Franz Hübler, redaktor spolkové ročenky, která vycházela od roku 1891, spolupracoval na příspěvcích také s Josefem Matouschkem. Ten publikoval články hlavně v Libereckých novinách (Reichenberger Zeitung) nebo v časopisech s turistickou tematikou. Po svatbě žil s chotí Marií až do roku 1945 v Liberci ve Fučíkově ulici č. 147/2. Zemřel 12. července 1945, jeho žena byla odsunuta. Josef Matouschek je pohřben na hřbitově v Oldřichově v Hájích.[2]