Josef Maliva

Josef Maliva (doc.PhDr.) vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci dějiny umění a estetiku. V prvních letech se orientoval na muzejní a galerijní oblast na Valašsku a jižní Moravě. Spolupůsobil u počátků gottwaldovské krajské galerie, vedl Muzeum ve Valašském Meziříčí a v roce 1960 se stal ředitelem Domu umění v Hodoníně. V roce 1967 nastoupil místo odborného asistenta na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty, v letech 1988–89 dokončil na UJEP v Brně aspiranturu, která byla v roce 1973 z politických důvodů pozastavena a jako docent (1991) odešel v roce 1996 do důchodu. Má však za sebou i výkon funkce proděkana (1990–93) a zejména řadu učebnic či výukových textů. V letech 1999–2000 působil jako externí vědecký pracovník na katedře dějin umění na fakultě filozofické a dříve přispíval k formování nového Kabinetu teorií a dějin umění na brněnském VUT.

Průběžně se věnuje badatelské, kurátorské a publikační činnosti (víc než 250 titulů – katalogy výstav, texty projevů na vernisážích, studie v odborném tisku či monografie). Jeho hlavní kunsthistorické okruhy jsou renesanční sochařství na Moravě, tvorba několika zdejších umělců německého etnika a zejména pak moravské malířství 20. století, v řadě případů posílené osobními vztahy k regionům i k aktivním umělcům při bezprostředních kontaktu s jejich tvůrčím vývojem. Jedná se o jména jako Adolf Hölzel, Bohumír Jaroněk, Cyril Mandel, Jindřich Lenhart, Václav Hablik, Erich Hürden, Augustin Mervart anebo o malíře narozené už ve 20. století jako Kurt Hallegger, Rudolf Michalik, Kurt Gröger nebo Václav Chad a další už s osobními vazbami jako Vladislav Vaculka, Vladimír Vašíček, Bohumír Matal, Cyril Urban či Ladislav Jalůvka. To však nejsou jména jediná, ale pro Josefa Malivu nejčastější.

• Josef Maliva v informačním systému abART
• AbART – autorské texty
• K životnímu jubileu 2021 – Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci