Josef Kliment

Josef Kliment (24. června 1901 Německý Brod[1] – 4. října 1978 Praha) byl český právník, docent právních dějin na právnické fakultě Univerzity Karlovy, politický sekretář protektorátního prezidenta Emila Háchy a také předseda tehdejšího Nejvyššího správního soudu.

doc. JUDr. Josef Kliment
Předseda Nejvyššího správního soudu
Ve funkci:
1944 – 1945
Narození24. června 1901
Německý Brod
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1978 (ve věku 77 let)
Praha
Československo Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
CommonsJosef Kliment
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a působení

Jeho otcem byl učitel a přírodovědec Josef Kliment (1859–1927). Roku 1924 absolvoval pražskou právnickou fakultu a stal se koncipistou u zemského správního výboru, od roku 1928 už ale začal působit jako sekretář Nejvyššího správního soudu, kde také potkal tehdejšího soudce Emila Háchu. O dva roky později se habilitoval v oboru československých právních dějin, patřil ke skupině profesora Kaprase. Hojně publikoval, šlo nicméně převážně o drobnější historickoprávní práce a nejčastěji o aktuální publicistiku, ve které z konzervativních pozic kritizoval tehdejší republiku.[2]

Po zvolení Emila Háchy prezidentem okleštěného Československa se stal jeho politickým sekretářem a mj. se účastnil i osudové cesty do Berlína 14. března 1939, z níž se česká delegace vracela už do Protektorátu Čechy a Morava. Kliment na změněnou situaci reagoval novinovým článkem, ve kterém se snažil vysvětlit, že jde o obnovu dřívějších poměrů českého státu ve středověké Svaté říši římské, což i později prosazoval jako jakýsi ideový základ autonomistického protektorátního zřízení. Nadále pracoval v sekretariátu prezidenta Háchy, koncipoval jeho veřejné projevy a sám opět publikoval komentáře, v nichž obhajoval spojení s nacistickým Německem. Spoluzakládal Český svaz pro spolupráci s Němci, v roce 1943 získal štědře honorovanou cenu na paměť Reinharda Heydricha a byl také např. členem a od roku 1944 místopředsedou České ligy proti bolševismu. Téhož roku z kanceláře prezidenta odešel, protože 7. dubna byl jmenován předsedou Nejvyššího správního soudu.[3]

Po válce byl zatčen a stanul před Národním soudem. Prokurátor požadoval trest smrti, ale 27. února 1947 byl odsouzen na doživotí, k pozbytí občanské cti a konfiskaci veškerého majetku. Prošel věznicemi Pankrác, Bory, Mírov, Leopoldov a Valdice. Propuštěn byl na základě amnestie v roce 1960, ovšem vědecky působit už nemohl a rehabilitace také nikdy nedosáhl. Zemřel v zapomenutí, sepsal rozsáhlý vzpomínkový text z pozůstalosti U obětovaného presidenta,[3] jenž vyšel v roce 2019 knižně v nakladatelství Academia.

Reference
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém (Havlíčkově) Brodě (1896-1907), sign. 5890, ukn 2087, str. 236. Dostupné online.
  2. PETRÁŠ, René. Josef Kliment. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 45–48.
  3. MUSIL, Michal. Příběh Háchova politického sekretáře. Josef Kliment před Národním soudem roku 1947. Soudobé dějiny. 1995, roč. II, čís. 4, s. 530–544. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1210-7050. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.