Josef Januštík

Po maturitě na Českém státním gymnáziu v Uherském Hradišti[7] absolvoval Josef Januštík právnická studia na německé univerzitě ve Vídni[8], která jej připravila na úřednickou dráhu.

První praxi získal Josef Januštík na brněnském místodržitelství, kde nastoupil 26. února 1906 na pozici místodržitelského konceptního praktikanta. Ve stejné funkci byl k 13. května 1908 přeložen na úřad v Uherském Hradišti. Období mezi lety 1909–1914 strávil opět v brněnském úřadě. 27. června 1914 byl s titulem úřadující definitivní komisař zpět poslán do Uherského Hradiště, kde se posléze stal správcem okresního úřadu.[4][9] Své pracovní schopnosti osvědčil zejména v průběhu první světové války, během které Uherské Hradiště sloužilo jako karanténní uzel pro utečence a válečné raněné. Za ukázkové zvládnutí situace byl Josef Januštík odměněn Válečným křížem Za občanské zásluhy 2. třídy.[10] (Hospodářskou ředitelkou a klíčovou osobou provizorního lazaretu byla tehdy budoucí manželka Josefa Januštíka, Marie Klossová – rozená Hořicová.) Druhou výraznou zkouškou pro hejtmanství se stal následný boj s vysokou nezaměstnaností.[11] V roce 1925 byl Josef Januštík jmenován vládním radou.[4][12]

26. září 1935 vyzvalo Presidium zemského úřadu v Brně Josefa Januštíka, aby převzal vedení nově vzniklého okresního úřadu ve Zlíně[13], a to k 1. říjnu 1935, kdy úřad zahájil svoji činnost.[14] Josef Januštík se proto přestěhoval do Zlína, kde dostal k užívání nově postavený dům, dnešní Zikmundovu vilu.[15][16][17]

12. června 1942 byl Josef Januštík z funkce zlínského hejtmana ze dne na den odvolán[11] a nahradil jej SS Untersturmführer dr. Walther Blumenberg[18].