Josef Herl

Po vystudování Vysoké školy obchodní v Praze pracoval jako úředník. Do ČSL vstoupil v roce 1930 a byl aktivní mezi lidoveckou mládeží (v roce 1946 se stal krajským předsedou mládeže v obvodu Velká Praha).[2]

Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Mandát ale získal až dodatečně v červnu 1946 jako náhradník poté, co rezignovala poslankyně Helena Koželuhová. V parlamentu setrval formálně do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[3]

Po únorovém převratu v roce 1948 byl pronásledován. V roce 1949 byl odsouzen v procesu s předúnorovými politiky za doživotí. Byl vězněn na Pankráci, na Borech, ještě v roce 1955 byl zavřený v Leopoldově.[4]. Propuštěn byl v roce 1960 na amnestii. Mezi lety 1960–1968 byl zaměstnán jako jeřábník. V roce 1969 byl rehabilitován, ale v roce 1971 mu byla rehabilitace zrušena.[2]