Kauza Amstetten

Elisabeth se narodila 6. dubna 1966 Fritzlově ženě Rosemarie. Dokončila povinné vzdělání a začala se učit číšnicí. Fritzl je podezřelý, že ji začal sexuálně obtěžovat již v roce 1977, když jí bylo 11 let. V lednu 1983 utekla z domova do Vídně, kde se několik týdnů skrývala. Objevila ji policie a vrátila domů k rodičům, protože byla tehdy ještě nezletilá. V létě 1984 se vyučila číšnicí a hledala práci v okolí Lince.

Elisabeth se chtěla z domova již brzy odstěhovat. 28. srpna 1984 nalákal Fritzl dceru do sklepa pod záminkou, že potřebuje pomoci s opravou dveří. Ve sklepě ji omráčil chemikáliemi a uvěznil. Donutil dceru, aby matce napsala dopis, že se přidala k náboženské sektě. Dopis byl odeslán z Braunau am Inn. To bylo také oznámeno policii.

Fritzl docházel do sklepa, který postupně vybavil primitivním sociálním zařízením, televizním přijímačem a videorekorderem, průměrně jednou za tři dny, aby Elisabeth, a později jejím dětem, donášel jídlo a znásilňoval Elisabeth. V roce 1994, po narození čtvrtého dítěte, rozšířil sklep z 35 m² na 55 m². Zplodil se svou dcerou sedm dětí – Kerstin, Stefan a Felix žili ve sklepě se svou matkou, Lisa, Monika a Alexander žili s manželi Fritzlovými v domě (Fritzl prý vždy řekl manželce, že je u dveří nechala sama Elisabeth). Jedno dítě, Michael, zemřelo. Ačkoliv bylo nemocné, Fritzl mu vědomě neposkytl pomoc, což byla příčina, proč byl odsouzen za zabití. Elisabeth děti učila ve sklepě číst a psát. Pokud je Fritzl chtěl potrestat, zhasínal ve sklepě světla a nedával svým obětem najíst. Také jim vyhrožoval, že do sklepa pustí jedovatý plyn, pokusí-li se o útěk. Podle Fritzlovy snachy jménem Christine chodil Fritzl do sklepa každé ráno v devět hodin, údajně aby kreslil plány strojů, které pak prodával firmám. Někdy tam zůstal celou noc a jeho žena mu nesměla ani přinést kávu. Nájemník, který si v domě Fritzlových dvanáct let pronajímal pokoj, si stěžoval na zvuky, které vycházejí ze sklepa. Fritzl mu řekl, že je vydává plynový vytápěcí systém.

Dne 19. dubna 2008 upadla dcera, resp. vnučka, Kerstin do bezvědomí a Fritzl souhlasil, aby jí byla poskytnuta lékařská péče. Elisabeth ji Fritzlovi pomohla dostat ze sklepa; při tom po 24 letech poprvé viděla venkovní svět na vlastní oči. Kerstin byla odvezena do amstettenské nemocnice, kde se jí ujal dr. Albert Reiter. Bylo jí zjištěno selhání ledvin. Fritzl mu později předal zprávu, psanou její matkou. Lékařskému personálu se začal celý případ zdát podivný, a tak 21. dubna 2008 upozornili rakouskou spolkovou policii. Fritzl této zopakoval svoji výpověď o tom, že Elisabeth žije v sektě, což chtěl potvrdit nejnovějším „dopisem“ od Elisabeth, odeslaným v lednu 2008 z Kematenu. Policie kontaktovala Manfreda Wohlfahrta, církevního hodnostáře, zodpovědného za sledování sekt. Ten vyjádřil pochybnosti o tom, že ona sekta existuje, a vyjádřil svoje zdání, že byl „dopis“ diktován. O věc se začaly zajímat televizní stanice a Elisabeth reportáž o svém otci viděla v televizi ve sklepě. Prosila otce, aby s ním a se svými dětmi mohla do nemocnice. Fritzl souhlasil a manželce řekl, že se Elisabeth po 24 letech rozhodla vrátit. V nemocnici je všechny zadržela policie. Když policie zaručila Elisabeth bezpečí před jejím otcem, Elisabeth vypověděla o svém 24letém pobytu ve sklepě rodného domu. Krátce po půlnoci již měli policisté tři stránky výpovědi. Během noci z 26. na 27. dubna byly Elisabeth a její děti vzaty do péče. 28. dubna se Josef Fritzl přiznal k věznění své dcery a jejích dětí. Řekl policistům, jak se dostanou do sklepa. Fritzlova žena Rosemarie byla seznámena s pravdou o tom, kde její dcera byla. Obecně se věří, že skutečně celou dobu o ničem nevěděla. 29. dubna potvrdily testy DNA, že je Fritzl otcem Elisabethiných dětí. 1. května 2008 uspořádala rakouská spolková policie tiskovou konferenci, na které s případem podrobně seznámila veřejnost. Tehdy neuvedla vše, co věděla, protože hodlala ještě vyslechnout nejméně 100 bývalých Fritzlových podnájemníků.