Josef Dadok

Josef Dadok (* 28. února 1926, Dětmarovice)[1] je český vědec, fyzik a konstruktér v oboru nukleární magnetické rezonance.

prof. Ing. Josef Dadok, CSc., dr. h. c. mult.
Narození28. února 1926 (96 let)
Dětmarovice
NárodnostČeši
Alma materVysoké učení technické v Brně
Povolánífyzik
OceněníČestný doktorát Masarykovy univerzity (2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V roce 1960 zkonstruoval ing. Josef Dadok první NMR spektrometr v Československu.[2] V roce 1967 odjel na studijní pobyt do Spojených států, vzhledem k politickému vývoji po srpnu 1968 se nevrátil a nastoupil jako profesor na Carnegie Mellon University v Pittsburghu.[1] Zde v roce 1977 vyvinul první supravodivý magnet a pomocí něj o rok později supravodivý NMR spektrometr, který byl až do roku 1986 nejvýkonnějším systémem pro spektroskopii vysokého rozlišení na světě.[3]

Život

Josef Dadok se narodil v Dětmarovicích 28. února 1926. V roce 1937 nastoupil ke studiu českého a později polského [3] gymnázia v Orlové, studium byl ale kvůli válce nucen přerušit a vydělával si jako listonoš. Otec Josef Dadoka s v roce 1942 pod nátlakem přihlásil k Volksliste, kvůli čemuž byl Josef Dadok v roce 1944 odveden německou armádou. Dostal se s ní na západní frontu, odkud zběhl k anglické armádě a odtud do československé zahraniční armády, kde sloužil jako instruktor radistů. Po válce dokončil středoškolské studium externí maturitou na reálném gymnáziu v Ostravě.[1] Po maturitě nastoupil na Vysokou školu technickou Dr. Edvarda Beneše v Brně, obor elektrotechnik. Brzy se začal specializovat na vysokofrekvenční elektrotechniku.[4] Ještě před ukončením základního kurzu se stal vyučujícím odborným asistentem prof.Aleše Bláhy. Z politických důvodů ale nesměl na škole pokračovat, neboť odmítl vstoupit do KSČ a tak v roce 1951 nastoupil jako vedoucí vývojové skupiny pro vysokofrekvenční měřicí přístroje v národním podniku Tesla Brno.[3] V roce 1953 odešel z Tesly do nově založených Vývojových dílen ČSAV (později Ústav přístrojové techniky). Zde v roce 1963 dokončil vědeckou kandidaturu se závěrečnou prací na téma "Mezní citlivost a rozlišovací schopnost spektrometru jaderné magnetické rezonance".[1]

Průkopnické práce na ČSAV

Ještě před dokončením vědecké kandidatury zkonstruoval Josef Dadok NMR spektrometr s kmitočtem 30 MHz[5], první v Československu. V následujících letech stál u vývoje dalších NMR spektrometrů pracujících na kmitočtech 40 až 80 MHz.[3] Velkým Dadokovým úspěchem bylo rychlé zavedení NMR spektrometrů do sériové výroby v Tesle Brno.[6] Československo se tak stalo po USA a Japonsku třetí zemí, kde se NMR spektroskopy vyráběly, a první zemí v tzv. Východním bloku.[7] Výroba NMR spektroskopů pokračovala v Brně až do roku 1992.[4] Poslední spektrometr, na jehož vývoji se Josef Dadok podílel, byl typ TESLA BS 487 s kmitočtem 80 Hz, oceněný roku 1968 zlatou medailí na brněnském strojírenském veletrhu.

V roce 1967 byla na Ústavu přístrojové techniky založena laboratoř nízkých teplot, zaměřená na výzkum a vývoj supravodivých magnetů pro NMR. Po odchodu Josef Dadoka do USA výzkum a vývoj v oblasti NMR spektroskopie na Ústavu přístrojové techniky pokračoval. V současnosti ve výzkumu navazuje skupina Magnetická rezonance a Kryogenika, rozdělená na dvě vědeckovýzkumná oddělení: Magnetická rezonance a Kryogenika a supravodivost.

Reference

  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.
  3. Josef Dadok. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.
  4. „Vlastně jsem si celý život hrál,“ říká Josef Dadok. ČT24 [online]. [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. (česky)
  5. Ústav přístrojové techniky padesátiletý. JMO [online]. [cit. 2019-09-01]. [jmo.fzu.cz/2008/Jmo-01/JMO-200801.pdf Dostupné online].
  6. Historie ÚPT [online]. [cit. 2019-09-01]. Dostupné online.
  7. S.R.O, Via Aurea. Josef Dadok National NMR Centre. www.ceitec.eu [online]. [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.