Josef Alfred Heilsberg

Narodil se ve Vídni roku 1840. Vystudoval lékařství a pak i práva na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora a usadil se ve Stübingu. Byl zde zvolen do obecního výboru a okresního výboru, později se stal i okresním starostou ve Frohnleitenu. Působil jako předseda místní pobočky zemské zemědělské společnosti. Zastával funkci náměstka předsedy okresní školní rady.[1]

Byl aktivní i ve vysoké politice. Zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu, kam poprvé usedl roku 1870 a kam byl opakovaně znovu volen. Zasedal i v zemském výboru, ale této funkce se vzdal pro časové zaneprázdnění kvůli souběžnému výkonu funkce poslance Říšské rady.[1] Aktivně na sněmu působil ještě ve volebním období od roku 1890 a zemským poslancem byl až do své smrti.[3] Zasedal rovněž v státní železniční radě.[1]

Také byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za městskou kurii ve Štýrsku, obvod Bruck, Leoben, Aflenz, Frohnleiten atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891 a poslancem byl až do své smrti roku 1894.[4] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Josef Alfred Heilsberg, praktický lékař, bytem Stübing.[5]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu provládní liberální blok Ústavní strany (centralisticky a provídeňsky orientované), v jehož rámci patřil k mladoliberální skupině.[6] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Klubu pokroku.[7] Rovněž po dalších volbách se v říjnu 1879 na Říšské radě uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[8] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[9] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[10] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německý klub.[11] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[12] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[13] V 90. letech zasedal v předsednictvu parlamentního klubu Sjednocené německé levice.[2]

Zemřel náhle 12. července 1894 ve Vídni, jsa raněn mrtvicí. Do Vídně přicestoval jen tři dny před svým úmrtím a hodlal brzy odjet na svůj statek Stübing ve Štýrsku. 11. července večer si stěžoval na bolest hlavy, která zesilovala. Přivolaní lékaři mu nedokázali pomoci a o půl 1. ráno po záchvatu mrtvice zemřel.[2]