Jordan Belfort

Jordan Belfort (* 9. července 1962 New York) je americký motivační řečník a bývalý burzovní makléř. V roce 1999 byl obžalován z akciových podvodů. V americké federální věznici si za ně odseděl pouze 22 měsíců, protože vypovídal proti svým spolupracovníkům a podřízeným, kteří s ním byli do podvodů zapleteni.[2] V roce 2007 vydal autobiografii Vlk z Wall Street, která se stala předlohou ke stejnojmennému filmu režiséra Martina Scorseseho.

Jordan Belfort
Rodné jménoJordan Ross Belfort
Narození9. července 1962 (59 let)
New York
Spojené státy americké Spojené státy americké
BydlištěLos Angeles, Kalifornie
Alma materAmerická universita
Bayside High School
Povoláníspisovatel, podnikatel, motivační řečník, burzovní makléř
ZaměstnavateléL.F. Rothschild
Stratton Oakmont
Majetek100 mil. US$[1]
ChoťDenise Lombardo (rozveden), Nadine Caridi (1991–1998, rozveden a dvě děti)
Webjordanbelfort.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Jordan Belfort se narodil v rodině účetních Leah a Max Belfortových, jeho matka se později stala právničkou. Jordan je židovského původu, i když se narodil v Bronxu, převážnou část života strávil ve čtvrti Bayside, Queens, v této čtvrti bydlela především střední třída. Vystudoval na Americké univerzitě (American University), kde získal titul z biologie. Jordan krátce navštěvoval vysokou školu v Baltimoru, kde se zajímal o obor zubařství. Z této školy odešel poté co děkan prohlásil: „Zlatý věk dentistů je pryč, pokud jste zde, protože chcete vydělat spoustu peněz, jste na špatném místě“.

Kariéra

První zaměstnání

Belfort se stal podomním prodavačem masa a mořských plodů na Long Islandu.[3] V rozhovorech a svých memoárech tvrdí, že byl zpočátku úspěšný, měl několik zaměstnanců a dokázal prodat přes 2300 kilogramů hovězího a ryb týdně.[3] Nicméně nakonec ve 25 letech zbankrotoval.[3] Podle rozhovorů a memoárů mu rodinný přítel pomohl získat místo jako trainee burzovní makléř pro společnost L.F. Rothschild. Belfort říká, že byl propuštěn poté, co se společnost dostala do finančních potíží v souvislosti s černým pondělím, krachem na burze v roce 1987.[4][5][6]

Stratton Oakmont

Belfort založil Stratton Oakmont jako franšízu Stratton Securities. Stratton Oakmont fungovala jako telefonní ústředna, ze které byli obvoláváni nic netušící lidé a přesvědčováni k nákupu podvodných akcií.[7][8] Během svého působení ve Strattonu Belfortův životní styl sestával z velkolepých oslav a intenzivního užívání drog, převážně metakvalonu – Belfortovi prodávaném pod přezdívkou „Quaalude“ – což vyústilo v závislost.[9][10] Stratton Oakmont v jednu chvíli zaměstnávala přes 1000 burzovních makléřů. Policie se o ni zajímala v podstatě po celou dobu její existence.

V prosinci 1998 byla společnost vyloučena z National Association of Securities Dealers.[11] V roce 1999 byl Belfort obžalován z podvodů s akciemi a praní špinavých peněz.[12]

Belfort si za prodej podvodných akcií, které investorům způsobily škodu přibližně 200 milionů dolarů, odseděl ze čtyřletého trestu pouze 22 měsíců, a to kvůli dohodě o vině a trestu, v rámci které vypovídal proti svým spolupracovníkům a podřízeným, kteří s ním byli do podvodů zapleteni.[9][13] Belfortovi bylo nařízeno jako náhradu škody zaplatit 110,4 milionu dolarů.[14] Ve vězení se na cele seznámil s Tommym Chongem, který jej přesvědčil, aby o svém životě burzovního makléře sepsal knihu[15] a stal se motivačním řečníkem.[16]

Federální prokurátoři a Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států se však vyjádřili, že Stratton Oakmont nebyla představitelkou typické společnosti, které obchodují na Wall Street.[17][18]

Odškodné poškozeným

Belfortova dohoda o odškodnění jej zavazovala k zaplacení 50 % svého příjmu. Toto odškodnění se týkalo 1 531 klientů, které do roku 2009 okradl, a bylo ujednáno ve výši 110 milionů dolarů. Kolem 10 milionů dolarů z 11,6 milionu, které byly poškozeným vyplaceny do roku 2013, pocházelo z prodeje nemovitostí, které mu byly zabaveny státem.

V roce 2013 podali státní zástupci na Belforta stížnost za nevyplacení odškodného poškozeným. Jeho právníci tvrdili, že Belfort byl zodpovědný za proplácení odškodného pouze do roku 2009 a od té doby ne. O několik dnů později vláda Spojených států potvrdila zjištění, že Belfort dohodnuté odškodnění poškozeným nevyplatil. Odškodnění, která proplacena byla, činila 382 910 dolarů v roce 2007, 148 799 dolarů v roce 2008 a 170 000 dolarů v roce 2009. Poté začal s vládou Spojených států znovu vyjednávat o množství vypláceného odškodného.[19] Podíl vypláceného odškodného tak byl snížen na minimální částku 10 000 dolarů měsíčně.

Belfort také tvrdil, že všechny příjmy ze svých knih a filmu Vlk z Wall Street budou použity k proplacení odškodného jeho obětem. V červnu 2014 ale mluvčí státního zastupitelství Spojených států oznámil, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě,[20] protože Belfordovi byl již proplacen honorář za prodej autorských práv, který však nebyl v plné výši použit k proplacení odškodného.[21] BusinessWeek informoval, že Belfort z celkových 1,2 milionu dolarů, které mu byly proplaceny ještě před vydáním filmu, zaplatil jako odškodnění svým obětem pouze 12 000 dolarů.[19]

Osobní život

Belfort byl dvakrát ženatý, poprvé s Denise Lombardo a toto manželství zkrachovalo. Jeho druhou manželkou byla Nadini Caridi, se kterou má dvě děti. Po své druhé manželce pojmenoval luxusní jachtu. Tato jachta byla původně postavena pro Coco Chanel v roce 1961. Osud této jachty byl zpečetěn v červnu 1996, poté co Belfort spěchal vyřizovat obchod a naléhal na kapitána jachty, ať ignoruje předpověď počasí. Jachta vyjela do silné bouře, ohrožovaly ji několikametrové vlny, nakonec došlo k potopení jachty u východního pobřeží Sardinie, celá posádka byla zachráněná italskou pobřežní hlídkou.

Od roku 2013 žije na Manhattan Beach v Kalifornii. Vlastní společnost na trénink a výchovu obchodníků.

Autobiografie

Během svého pobytu ve federálním vězení se setkal s Tommy Chongem, který Belforta přesvědčil, aby svůj příběh sepsal a publikoval. Napsal dvě autobiografické publikace Vlk z Wall Street a Catching the Wolf of Wall Street, které byly publikovány ve 40 zemích a přeloženy do 18 jazyků.

  • Catching the Wolf of Wall Street: More Incredible True Stories of Fortunes, Schemes, Parties, and Prison (Bantam, 2009) ISBN 978-0-553-80704-2[22]
  • The Wolf of Wall Street (Bantam, 2007) ISBN 978-0-553-80546-8[23]

Film

Z Belfortovy autobiografie čerpali tvůrci pro tvorbu filmu Riziko z roku 2000, ovšem Belfort se stal známým až díky zpracování režiséra Martina Scorseseho, který natočil film Vlk z Wall Street. Hlavní postavu ztvárnil Leonardo DiCaprio po boku Margot Robbie, která ztvárnila Nadine Caridi, druhou manželku Jordana Belforta.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jordan Belfort na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. DUNN, James. Wolf of Wall Street back on the prowl: Jordan Belfort. The Australian [online]. 2009-09-25 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SOLOMON, Brian. Meet The Real 'Wolf Of Wall Street' In Forbes' Original Takedown Of Jordan Belfort. Forbes [online]. 2013-12-28 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  4. KUMAR, Nikhil. Jordan Belfort: The real Wolf of Wall Street. The Independent [online]. 2013-12-20 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  5. HAGLUND, David. How Accurate Is The Wolf of Wall Street?. Slate Magazine [online]. 2013-12-31 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  6. NOCERA, Joe. Sex and Drugs and I.P.O.’s. The New York Times [online]. 2013-12-19 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  7. LEVIN, Bess. Poster Child For Fraud Doesn’t Think Years Of Criminal Activity Should Represent More Than A Footnote In Biography. Dealbreaker [online]. 2015-03-06 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  8. LEVIN, Bess. Guy Whose Life Of Crime Was Memorialized In Leonardo DiCaprio Flick Not Yet Done With Life Of Crime. Dealbreaker [online]. 2015-01-14 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  9. LEONARD, Tom. Jordan Belfort: Confessions of the Wolf of Wall Street. The Telegraph [online]. 2008-02-25 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky)
  10. WELLS, Jane. Who's Jordan Belfort? I'll Tell You Exactly Who He Is. CNBC [online]. 2007-10-03 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  11. CONDON, Nancy A. NASD Regulation Expels Stratton Oakmont; Principals Also Barred. finra.org [online]. 1996-12-05 [cit. 2018-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-29. (anglicky)
  12. EATON, Leslie. Beaches, Billy Joel and, Oddly, Swindles; The Island Has Become Home to Stock Scams, But Regulators Are Cracking Down. The New York Times [online]. 1999-04-18 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  13. NEWBY, Jack. The pump-and-dump schemes behind ‘The Wolf of Wall Street’. Business Day [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
  14. HURTADO, Patricia. ‘Wolf of Wall Street’ Jordan Belfort Isn't Paying His Debts, U.S. Says. Bloomberg [online]. 2018-05-16 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
  15. GRAY, Geoffrey. Meet Jordan Belfort, the Real Wolf of Wall Street. New York Magazine [online]. 2013-11-22 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  16. STEWART, Cameron. Who’s afraid of Jordan Belfort, the Wolf of Wall Street?. The Australian [online]. 2014-05-09 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  17. RUBIN, Ronald L. How the 'Wolf of Wall Street' Really Did It. The Wall Street Journal [online]. 2014-01-03 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. ISSN 0099-9660. (anglicky)
  18. COHEN, Joel M. The Real Belfort Story Missing From 'Wolf' Movie. DealBook [online]. 2014-01-07 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  19. KOLHATKAR, Sheelah. Jordan Belfort, the Real Wolf of Wall Street. Bloomberg [online]. 2013-11-07 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  20. HOWARD, Michael. Jordan Belfort, Awful Person, is Now Touring. Esquire [online]. 2014-06-12 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  21. LEVINSON, Charles. Prosecutors Give Poor Reviews to Restitution From 'Wolf of Wall Street'. Wall Street Journal [online]. 2014-01-14 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. ISSN 0099-9660. (anglicky)
  22. Catching the Wolf of Wall Street na Worldcat.org.
  23. The Wolf of Wall Street na Worldcat.org.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.