Jönköping
Jönköping ( [²jœnːˌɕøːpɪŋ]IPA) je město v jižním Švédsku, hlavní město stejnojmenné provincie, ležící na jižním konci jezera Vättern. Podle statistiky z roku 2021 zde žije 100 259 obyvatel. Město je známé jako průmyslové a logistické centrum. Vysokoškolské vzdělání zajišťuje zdejší univerzitu. Ve městě působí klub ledního hokeje HV71, který opakovaně vyhrál švédskou ligu, dále v něm hraje florbalový klub Jönköpings IK.
Jönköping | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 57°46′58″ s. š., 14°9′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 104 m n. m. |
Stát | Švédsko |
Kraj | Jönköping |
Město na mapě Švédska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 44,82 km² |
Počet obyvatel | 100 259 (2021) |
Hustota zalidnění | 2 236,9 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1284 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+46) 36 |
PSČ | 551 xx |
Označení vozidel | 1544 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Jönköping leží ve vnitrozemí jižního Švédska u druhého největšího švédského jezera Vättern. Podnebí je dle Köppenovy klasifikace vlhké kontinentální s dlouhými studenými zimami a krátkými teplými léty (období let 1961–1990).
Doprava
Jönköping je významný dopravní uzel. Přes město prochází evropská silnice E4 vedoucí z Helsinborgu do Stockholmu, Riksväg 40 z Göteborgu do Västerviku a Riksväg 26 z Halmstadu do Mory. Přes město prochází Jönköpingská dráha (Jönköpingsbanan) vedoucí z Nässjö do Falköpingu a Vaggerydská dráha (Vaggerydsbanan) spojující Vaggeryd s Jönköpingem.
Historie
Jönköping se poprvé připomíná roku 1278 jako hrad (castro Junakøpung), v roce 1284 byl prvním sídlem ve Švédsku, jemuž král Magnus III. udělil městská práva. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byly po staletí těžba a zpracování dřeva. Strategická poloha města měla vliv na časté vpády dánských vojsk, která během 16.-18. století město několikrát vypálila či vyrabovala. V roce 1809 zde byla podepsána mírová smlouva o ukončení švédsko-dánské války.
Mezi lety 1845–1970 bylo město známé výrobou bezpečnostních zápalek.[1]. Patent na tyto zápalky bez samovznětlivého bílého fosforu dostal švédský obchodník Carl Frans Lundström roku 1841. Zdejší továrna patřila k prvním producentům v Evropě. V roce 1977 byla založena univerzita, která má v současnosti čtyři fakulty (lékařskou, obchodní, inženýrskou a pedagogickou).
V současnosti město patří k důležitým logistickým uzlům s centrálními skladišti společností, jako jsou Elkjøp, IKEA, Electrolux a Husqvarna.
Památky a muzea
- Luteránský kostel Žofie Nasavské – stavba z roku 1888 ve stylu novogotiky; věž o výšce 72 metrů je dominantou starého města; sklomalby roku 1890 dodal mnichovský výtvarní Franz Xaver Zettler; kostel byl nazván na počest tehdy vládnoucí královny–vdovy Žofie.
- V městském parku Ryggåsstuganː
- Muzeum v přírodě (skanzen)
- Muzeum dřevařství a zápalek
- Muzeum firmy Husquarna
Osobnosti
- Johan Fredrik Höckert (1826–1866) – švédský malíř historických kompozic
- John Bauer (1882–1918) – švédský malíř a ilustrátor
- Agnetha Fältskog (* 1950) – švédská zpěvačka, členka skupiny ABBA
- Amy Deasismont (* 1992) – švédská zpěvačka
- Carl Peter Thunberg (1743–1828) – švédský přírodovědec
- Dag Hammarskjöld (1905–1961) – švédský politik a diplomat
- David F. Sandberg (* 1981) – švédský filmový režisér
- Vladimír Oravský (*1947) – švédský spisovatel, dramatik a režisér slovenského původu
- Stefan Liv (1980–2011) – švédský hokejový brankář
- Viktor Rydberg (1828–1895) – švédský spisovatel a publicista
- David Gustafsson (BrickScale) (* 1999) - švédský Lego designer, zakladatel a ředitel společnosti BrickScale UF
Partnerská města
- Kuopio (Finsko)
- Gorzów Wielkopolski (Polsko)
Reference
- OHLSEN, Becky; KAMINSKI, Anna; LUNDGREN, K. Lonely Planet Sweden. 5th. vyd. [s.l.]: Lonely Planet, June 1, 2012. ISBN 1741797268. (anglicky)