John William Strutt, 3. baron Rayleigh

John William Strutt, 3. baron Rayleigh (12. listopadu 184230. června 1919) byl anglický fyzik.

Lord Rayleigh
Lord Rayleigh
Narození12. listopadu 1842
Langford Grove, Essex, Anglie
Úmrtí30. června 1919 (ve věku 76 let)
Terling. Witham, Essex, Anglie
Alma materHarrow School (od 1855)
Trinity College (od 1861)
Etonská kolej
Univerzita v Cambridgi
PracovištěUniverzita v Cambridgi (1879–1884)
Oborfyzika
OceněníSmith's Prize (1865)
člen Královské společnosti (1873)
Královská medaile (1882)
De Morgan Medal (1890)
Bressa Prize (1891)
 více na Wikidatech
Manžel(ka)Evelyn Strutt, Baroness Rayleigh of Terling Place (od 1871)
DětiRobert Strutt, 4th Baron Rayleigh
Arthur Strutt
Julian Balfour Strutt
William Maitland Strutt
RodičeJohn Strutt, 2nd Baron Rayleigh of Terling Place a Clara Vicars
PříbuzníViolet Blanche Strutt[1], John Strutt, 5th Baron Rayleigh[1], Charles Richard Strutt[1], Daphne Strutt[1], Hedley Vicars Strutt[1] a Guy Robert Strutt[1] (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zjistil anomálii hustoty dusíku izolovaného z atmosféry, kterou publikoval na svých přednáškách. Tato anomálie zaujala Williama Ramsaye a spolu s Rayleighem objevil argon (Nobelova cena za fyziku 1904) a další vzácné plyny. Zabýval se také akustikou, optickým a elektromagnetickým rozptylem světla, je objevitelem jednoho z vyzařovacích zákonů. Většina historiků[kdo?] a přírodovědců oceňuje jeho vědeckou důkladnost a přesnost, která mu vynesla celou řadu ocenění.

Život

Roku 1873 se stal Strutt členem Královské společnosti, kde působil v letech 1885–1896 jako tajemník a v letech 1905–1908 jako prezident. V roce 1904 se stal laureátem Nobelovy ceny za fyziku, kterou získal za izolování inertního atmosférického argonu. Na zdi kaple svatého Ondřeje ve Westminsterském opatství byla 30. listopadu 1921 na jeho počest odhalena mramorová deska s nápisem:

An Unerring Leader in the Natural Knowledge (Neomylný vůdce v rozvoji přírodního poznání).

V roce 1861 nastoupil mladý J. W. Strutt na univerzitu do Cambridge na Trinity College (roku 1865 zde získal cenu nejlepšího studenta v oboru matematiky, téhož roku získal i Smithovu cenu, další cambridgeské studentské ocenění). V té době se tu také začal zajímat o projevy mediumity, zvané dnes telekineze a jako matematik se nemohl později vyhnout ani otázkám spojeným se čtvrtou dimenzí. Jeho zájem o metapsychické jevy pak vzrostl poté, co se roku 1871 oženil s Evelyn Balfourovou, s jejímž bratrem Arthurem Jamesem Balfourem (1848–1930) se poznal na studiích. Zároveň ale Strutt díky svému sňatku přišel do kontaktu s další osobností, která na něj měla vliv: se švagrem své ženy Henrym Sidgwickem (1838–1900), který byl zakládajícím členem a prvním prezidentem Společnosti pro psychický výzkum. V dubnu roku 1919 byl pak coby dlouholetý člen této společnosti zvolen jejím prezidentem (ještě jako kancléř univerzity v Cambridge) i sám John William Strutt, 3. baron Rayleigh.

Zájmem o neobjasněné jevy, jimiž se tehdy v Evropě zabývala tzv. věda metapsychická, byla ovlivněna celá jeho rodina. Bratr jeho manželky Arthur Balfour, který se stal v letech 1902–1905 ministerským předsedou Velké Británie, před nástupem do této státnické funkce vykonával funkci prezidenta Society for Psychical Research. Eleanora Sidgwicková (1845–1936), provdaná sestra Struttovy manželky, byla později do čela této společnosti také zvolena. Rovněž jeho syn, fyzik Robert John Strutt, 4. baron Rayleigh (1875–1947), šel ve stopách svého otce a v letech 1937–1938 se v Society for Psychical Research též stal jejím prezidentem.

Objev argonu

Ve své nobelovské přednášce Rayleigh řekl:

:"Hustota plynů zaujala značnou část mé pozornosti již před 20 lety.... Zaměřil jsme svou pozornost na dusík, dělal jsem sérii experimentů... Vzduch bublal přes kapalný amoniak prošel trubkou obsahující měď rozžhavenou do rudého žáru kde vzdušný kyslík je pohlcen vodíkem ze čpavku, přemíra čpavku se následně odstranila s kyselinou sírovou.... Udělal jsem takto sérii souhlasných pozorování.... Poté, nicméně,... Jsem ustoupil na více ortodoxní proceduru které se obešla bez průchodu vzduchu přímo přes červenou rozžhavenou měď. K mému překvapení se výsledky těch dvou metod se lišily o tisící část - rozdíl malý, ale nebyl způsoben experimentálními chybami. Co tvořilo rozdíl mezi dvěma druhy dusíku? .....nový plyn"

Odkazy

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.