John Mucha

John Mucha se narodil 20. května 1948 v Londýně [p 4] jako syn spisovatele Jiřího Muchy [p 2] a jeho manželky – skotské hudební skladatelky Geraldine Thomson Mucha.[7] [p 3] Jiří a Geraldine se seznámili v Anglii v roce 1941 a ve stejném roce měli i svatbu. [p 5] Jiří Mucha během druhé světové války působil jako válečný zpravodaj a letec (na straně západních Spojenců[8]) na africké frontě, v Indii, Barmě, Číně, Itálii a Francii.[9] Po konci druhé světové války se Geraldine a Jiří Muchovi společně přestěhovali do rodinné vily v Praze-Bubenči v ulici V Tišině čp. 781/4. V době, kdy John přišel na svět, bydlela jeho skotská matka u své matky v Anglii a teprve v listopadu 1948 se s novorozeným synem vypravila zpět do Československa.[8] V Muchově vile žila rodina až do roku 1950,[8] kdy byli Muchovi při likvidaci soukromého vlastnictví bezodkladně vystěhováni. Tehdy získali náhradou byt po vypovězeném britském vojenském přidělenci v domě na Hradčanském náměstí čp. 65/6, který patří kapitule svatého Víta[8] a kam se jim podařilo přestěhovat všechny umělecké předměty z bubenečské vily a další věci z pozůstalosti a z bývalého pařížského salonu Alfonse Muchy.[8][p 6][p 7]

Jiří Mucha po roce 1945 pracoval v Československu jako novinář, ale v roce 1951 byl uvězněn (nějakou dobu byl držen v tzv. Domečku na Hradčanech[8]) a v inscenovaném procesu v roce 1952 byl odsouzen za špionáž na šest let.[p 8] (Prošel Jáchymovem, Mikulovem a Valdicemi.) Po svém propuštění v roce 1955 se Jiří Mucha živil jako scenárista a překladatel z angličtiny.[p 9]

V Praze navštěvoval John Mucha základní i střední školu.[7] V roce 1966 se sice hlásil na vysokou školu, ale jeho přihláška byla komunistickým režimem zamítnuta vzhledem k jeho politickému, ale i rodinnému profilu.[7] Svoje vysokoškolská studia ekonomie proto John absolvoval (poté, co se v osmnácti letech přestěhoval do Anglie[8]) v Londýně na britské univerzitě v Lancasteru (The University of Lancaster).[7] Johnův zájem o finančnictví po skončení vysokoškolských studií jej přivedl k práci pro banku Coutts & Co, následně pak přestoupil do banky Williams & Glyns a poté zakládal a vedl londýnskou pobočku Nord LB (významná německá banka působící v City of London).[7] John Mucha jako bankéř služebně navštěvoval Československo i před sametovou revolucí (tj. před rokem 1989).[8]

Na začátku 70. let 20. století se do Anglie přestěhovala z Československa i Johnova matka Geraldine.[2] Bylo to zcela účelové, neboť komunistický režim povolil vycestovat na Západ Jiřímu Muchovi jen a jen tehdy, pokud dostal „oficiální“ pozvání od své právoplatné manželky.[2] Posléze byli John i Geraldine zbaveni československého státního občanství, které jim bylo navráceno až po sametové revoluci (tj. po roce 1989).[2]

Prvním, kdo po třicet let třídil tisíce Muchových spisů a prací a katalogizoval sbírku Muchových děl pro výstavy od Paříže přes Tokio po USA, byl jeho syn – spisovatel Jiří Mucha.[1] [p 10][p 11] Bylo to jeho zásluhou, že v 60. letech 20. století se ve světě oživilo polozapomenuté dílo jeho otce – Alfonse Muchy.[1]

John Mucha se svojí matkou Geraldinou žili trvale v Anglii až do roku 1991, kdy zemřel Johnův otec Jiří Mucha.[1] V té době se John musel rozhodnout, zda bude jako bankéř vydělávat nadále peníze, nebo se bude věnovat odkazu svého dědečka – Alfonse Muchy.[2] V době smrti Jiřího Muchy měl John a Geraldine stále pouze britskou státní příslušnost a pokud by se s nimi něco stalo, veškeré dědictví po Alfonsu Muchovi by se dostalo pod britské daňové zákony.[2] Britové by vyměřili pozůstalým členům Muchovy rodiny obří daň a dědictví by muselo být rozprodáno, aby se daň uhradila.[2]

V roce 1992 založila Geraldine Mucha a John Mucha Muchovu nadaci, jejímž cílem je uchovat odkaz Alfonse Muchy, propagovat jeho dílo a zpřístupnit je široké světové veřejnosti (především pomocí výstav).[7] Muchova nadace také za tímto účelem založila v roce 1998 v Praze stálé Muchovo muzeum.[7] John Mucha v roce 2005 opustil City of London s úmyslem plně se věnovat Muchově nadaci.[7] Nemalé úsilí vynakládá John ohledně umístění Slovanské epopeje v důstojných prostorách v Praze.[7] Kromě rozměrných pláten monumentálního cyklu Slovanské epopeje by v těchto prostorách měly být umístěny i související studijní materiály, jakož i Muchova díla z roku 1900 mající vztah k pavilonu Bosny a Hercegoviny (tzv. Bosenský pavilon), který Mucha prezentoval na světové výstavě.[7]

John Mucha je ženatý, s manželkou Sarah má dva syny a dceru.[7] (Marcus se narodil v roce 1980, Andrew v roce 1981 a Tamsin v roce 1984.[2]) Jeden z jeho synů (Marcus) mu pomáhá v Muchově nadaci.[2] [p 12]

• Muchova vila
• Muchova nadace
• Muchovo muzeum
• Slovanská epopej
• Vlasta Čiháková–Noshiro

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John Mucha
• Rozhovor s Johnem Muchou
• John Mucha v českém rozhlase
• pořad české televize 13. komnata Johna Muchy