John Jellicoe
Sir John Roshworth Jellicoe 1. earl Jellicoe GCB, OM, GCVO (5. prosince 1859, Southampton – 20. listopadu 1935, Londýn) byl britský admirál loďstva, první námořní lord v první světové válce a generální guvernér Nového Zélandu. Je známý jako velitel britského námořnictva v bitvě u Jutska.
John Jellicoe | |
---|---|
Sir John Jellicoe, 1. earl Jellicoe | |
Narození | 5. prosinec 1859 Southampton, Spojené království |
Úmrtí | 20. listopad 1935 Londýn, Spojené království |
Manžel(ka) | Florence Jellicoe (1902–1935) |
Děti | George Jellicoe, 2nd Earl Jellicoe Lady Gwendoline Jellicoe Agnes Jellicoe Lady Myrtle Jellicoe Lady Norah Jellicoe Lady Prudence Jellicoe |
Rodiče | John Jellicoe a Lucy Keele |
Příbuzní | Lady Alexandra Jellicoe[1], Lady Zara Jellicoe[1], Patrick Jellicoe, 3rd Earl Jellicoe[1], Nicholas Jellicoe[1], John Jellicoe[1], Lady Emma Jellicoe[1] a Lady Daisy Jellicoe[1] (vnoučata) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Admirál loďstva |
Doba služby | 1872–1919 |
Sloužil | Spojené království |
Složka | Royal Navy |
Jednotka | Velké loďstvo |
Velel | První námořní lord |
Války | Boxerské povstání První světová válka |
Bitvy | Bitva u Jutska |
Vyznamenání | Řád lázně Královský řád Viktoriin Řád Za zásluhy |
multimediální obsah na Commons |
Život
Narodil se roku 1859 v Southamptonu a roku 1872 jako kadet nastoupil k Britskému královskému námořnictvu. Na kapitána byl povýšen roku 1897. Během Boxerského povstání sloužil jako náčelník štábu viceadmirála Edwarda Seymoura; během povstání byl těžce raněn. V roce 1907 byl povýšen na kontradmirála a o rok později se stal jedním z britských lordů Admirality.
Se začátkem první světové války byl povýšen do hodnosti admirála a zároveň jmenován velitelem britské Grand Fleet (Velkého loďstva). 31. května 1916 jakožto velitel britského loďstva svedl s německými námořními silami bitvu u Jutského poloostrova. Obě strany v bitvě utrpěly ohromné ztráty a ani jedna nedosáhla přesvědčivého vítězství, což bylo některými admirály jemu a druhému britskému veliteli u Jutska, Davidu Beattymu, vytýkáno. Přesto za svou roli v bitvě obdržel Řád Za zásluhy.[2] Téhož roku byl jmenován prvním námořním lordem, místo velitele loďstva zaujal admirál David Beatty, se kterým byl po skončení války povýšen do hodnosti admirála loďstva. Byl mu též udělen titul vikomta.
V letech 1920–1924 zastával úřad generálního guvernéra Nového Zélandu, po návratu mu byl udělen titul earl; zemřel v Londýně v roce 1935 a je pohřben v londýnské katedrále sv. Pavla.
Vyznamenání
Britská vyznamenání
- rytíř velkokříže Řádu lázně – 8. února 1915[3]
- rytíř-komandér Řádu lázně – 19. června 1911[4]
- společník Řádu lázně – 9. listopadu 1900[5]
- rytíř velkokříže Královského Viktoriina řádu – 17. června 1916[6]
- rytíř-komandér Královského Viktoriina řádu – 3. srpna 1907[7]
- komandér Královského Viktoriina řádu – 13. února 1906[8]
- Řád za zásluhy – 31. května 1916[9]
- Medaile za statečnost na moři – 1886
- Egyptská medaile
- Medaile za třetí čínskou válku
- Hvězda 1914–15
- Britská válečná medaile
- Vítězná medaile
- Korunovační medaile Jiřího V.
- Medaile stříbrného výročí Jiřího V.
Zahraniční vyznamenání
- velkostuha Řádu Leopoldova – Belgie, 24. dubna 1917[10]
- Válečný kříž 1914–1918 – Belgie, 21. dubna 1917[10]
- Chedivova hvězda – Egyptské chedivství
- velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 15. září 1916[11]
- Croix de Guerre – Francie, 21. února 1919[12]
- velkokříž Vojenského savojského řádu – Italské království, 11. srpna 1917[13]
- květy paulovnie Řádu vycházejícího slunce – Japonsko, 29. srpna 1917[14]
- rytíř II. třídy Řádu červené orlice – Německé císařství, duben 1902[15]
- rytíř III. třídy Řádu svatého Jiří – Ruské impérium, 5. června 1917[16]
- Army Distinguished Service Medal – USA, 16. září 1919[17]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Jellicoe, 1st Earl Jellicoe na anglické Wikipedii.
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 3. díl. Rok 1916. Praha: Libri, 2001. 324 s. ISBN 80-85983-88-5. S. 141.
- The London Gazette. 1915-2-12, čís. 29066, s. 1443. Dostupné online.
- The London Gazette (Supplement). 1911-6-16, čís. 28505, s. 4588. Dostupné online.
- The London Gazette. 1900-11-13, čís. 27246, s. 6927. Dostupné online.
- The London Gazette. 1916-6-20, čís. 29629, s. 6063. Dostupné online.
- The London Gazette. 1907-8-6, čís. 28048, s. 5390. Dostupné online.
- The London Gazette. 1906-2-13, čís. 27885, s. 1037. Dostupné online.
- The London Gazette. 1916-9-15, čís. 29751, s. 9070. Dostupné online.
- The London Gazette (Supplement). 1917-4-20, čís. 30029, s. 3821. Dostupné online.
- The London Gazette (Supplement). 1916-9-15, čís. 29751, s. 9081. Dostupné online.
- The Edinburgh Gazette. 1919-2-21, čís. 13407, s. 985. Dostupné online.
- The London Gazette (Supplement). 1917-8-10, čís. 30227, s. 8208. Dostupné online.
- The London Gazette (Supplement). 1917-8-28, čís. 30258, s. 8989. Dostupné online.
- "Court News". The Times (36738). Londýn. 10. dubna 1902. s. 4.
- The London Gazette (Supplement). 1917-6-5, čís. 30116, s. 5591. Dostupné online.
- The Edinburgh Gazette. 1919-9-18, čís. 13501, s. 3098. Dostupné online.