John Hertzberg

Po studiích ve Vídni (1896–1897), Paříži (1897–1898) a na KTH ve Stockholmu (1899–1902) a poté v Berlíně založil ve Stockholmu Hamngatan ve Stockholmu fotografický průmysl a v roce 1909 se stal dvorním fotografem.[2]

V roce 1919 prodal studio, aby se mohl plně věnovat učitelské pozici, kterou zastával na KTH ve Stockholmu. V roce 1921 se tam stal docentem fotografie.

Andrée a Knut Frænkel s balónem po přistání na zem. Fotografie byla pořízena v roce 1897 třetím členem expedice Nilsem Strindbergem. Negativní film s tímto snímkem byl nalezen v roce 1930 a byl vyvolán Johnem Hertzbergem.

Hertzberg se stal členem představenstva Švédské fotografické asociace v roce 1899 a v roce 1911 se stal redaktorem vlastního časopisu Svenska Fotografen, avšak po rozkolu v roce 1916 z této funkce odešel. V letech 1919 až do své smrti v roce 1935 byl předsedou fotografické asociace Fotografiska Föreningen.[3]

Hertzberg byl jedním z nejvýznamnějších švédských fotografů, ale také hrál důležitou roli jako učitel a jako fotografický technik. Byl také jedním z prvních v zemi, který experimentoval s barevnou fotografií. Již v roce 1903 publikoval ve Fotografisk Tidskrift barevný obrázek, který vytvořil pomocí tří samostatných negativů, jednoho pro každou barvu (červená, modrá a zelená). Když se na trh dostaly desky s autochromem, Hertzberg byl první, kdo tuto metodu vyzkoušel.

Jeho skvělé technické znalosti se hodily, když bylo nutné vyvolat a zkopírovat nově objevených filmových kotoučů Andrée Expedition, které ležely 33 let ve Vitonově ledu. Mezi ostatky expedice bylo sedm filmových kotoučů uložených v měděných rukávech, z nichž čtyři byly odkryty. Po několika týdnech práce v temné komoře dokázal uložit 93 fotografií a prezentovat výsledky. Uspěl nad očekávání a snímky expedice se staly vynikajícím časovým dokumentem tragického výsledku. Snímky byly vydány ke zveřejnění 25. listopadu 1930. Dagens Nyheter je už měl na své první stránce den předtím.[4]

Bohužel jedinečné negativy byly později zničeny během dlouhého a neopatrného skladování na KTH. Jedná se o snímky, které byly světově jedinečné, a to jak díky své jedinečné dokumentaci, tak i kvůli snaze Johna Hertzberga o záchranu. Fotografie jsou mezinárodně známé (mimo jiné inspirovaly Hertzbergovu záchranu negativů Jochena Hemmleba, který v roce 1999 hledal a našel George Malloryho na Everestu. Bohužel nebyl nalezen Malloryho Kodak, jehož obsah dával naději, že by mohl obsahovat jakékoli důkazy, že Mallory a Irving dosáhli vrcholu již v roce 1924). Strindbergovy fotografie pravděpodobně obsahují informace, které Hertzberg nemohl extrahovat v roce 1930, ale které by nám dnes mohly poskytnout moderní skenovací techniky – kdyby Královský technologický institut zajistil lepší skladování. Hertzberg je zastoupen v muzeu Moderna[5] ve Stockholmu.

• 
  En gård i Hjortnäs by i Leksand, autochrom, Nordiska Museet
• 
  Två vaser, en med rosa nejlikor, en med rosa rosor och en lilja, autochrom, Nordiska Museet
• 
  Vy mot Siljan, Hjortnäs by i Leksand, autochrom, Nordiska Museet
• 
  Yttre borggården på Gripsholms slott, autochrom, Nordiska Museet
• 
  Skupinový portrét, Fotografická asociace, 1928. Uprostřed zcela vlevo stojí John Hertzberg
• 
  Ernest Florman, 1906
• 
  Andrea Andreen, 1917