John F. Kelly
John Francis Kelly (* 11. května 1950, Boston, Massachusetts) je americký generál ve výslužbě a vysoký státní úředník. V první polovině roku 2017 působil jako ministr vnitřní bezpečnosti USA a následně v letech 2017–2019 jako ředitel kanceláře Bílého domu.
John F. Kelly | |
---|---|
5. ministr vnitřní bezpečnosti USA | |
Ve funkci: 20. ledna 2017 – 28. července 2017 | |
Prezident | Donald Trump |
Předchůdce | Jeh Johnson |
Nástupce | Kirstjen Nielsenová |
28. ředitel kanceláře Bílého domu | |
Ve funkci: 28. července 2017 – 2. ledna 2019 | |
Prezident | Donald Trump |
Předchůdce | Reince Priebus |
Nástupce | Mark Meadows |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikánská strana |
Narození | 11. května 1950 (71 let) Boston |
Alma mater | University of Massachusetts Amherst National War College University of Massachusetts Boston Edmund A. Walsh School of Foreign Service |
Profese | důstojník a politik |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | legionář Záslužné legie Combat Action Ribbon Joint Meritorious Unit Award Medaile za vzornou službu Defense Distinguished Service Medal … více na Wikidatech |
Commons | John F. Kelly |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V pozdní době své vojenské kariéry v letech 2012–2016 velel Jižnímu velitelství amerických ozbrojených sil.[1] Za svého působení ve vládě Donalda Trumpa dohlížel na některé z nejkontroverznějších rozhodnutí Trumpovy administrativy, jako byly například zákaz cestování do USA z některých muslimských zemí, omezení přijímání uprchlíků nebo urychlené deportace přistěhovalců bez dokladů.[2] Jako ředitel kanceláře Bílého domu měl sebou přinést větší srozumitelnost a pořádek. Ke konci kariéry však jeho vliv na Trumpa slábl. V prosinci roku 2018 na post ředitele rezignoval a byl nahrazen Mickem Mulvaneyem.
Reference
- Trumpovu zeď i teroristy dostal na starost vysloužilý mariňák John Kelly. www.idnes.cz [online]. 2016-12-08 [cit. 2020-01-25]. Dostupné online.
- Chief of staff Kelly's record at Homeland Security shows steady, loyal leadership. eu.usatoday.com [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.