John Cage

John Milton Cage (5. září 1912, Los Angeles – 12. srpna 1992, New York) byl americký skladatel aleatorické experimentální hudby, spisovatel a tvůrce audiovizuálního umění. Jeho asi nejznámější skladbou je „4'33"“, třívětá kompozice, skládající se ze trojího otevření a zavření víka klavíru v přesně určených časových úsecích, aniž by však za celou dobu byl zahrán jediný tón.

John Cage
Základní informace
Narození5. září 1912
Los Angeles, Kalifornie
Úmrtí12. srpna 1992 (ve věku 79 let)
New York
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Žánryaleatorická hudba, experimentální hudba
Povoláníhudební skladatel
Nástrojeklavír
Významná dílaThe Perilous Night
Two²
In the Name of the Holocaust
Bacchanale
4'33"
… více na Wikidatech
OceněníGuggenheimovo stipendium (1949)
Arts and Letters Award in Music (1949)
společník Americké akademie umění a věd
Kyoto Prize in Arts and Philosophy
Kyoto Prize
Manžel(ka)Xenia Cage (1935–1945)
Partner(ka)Merce Cunningham (Desetiletí od 1940 – 1992)
RodičeCrete Cage
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cage se věnoval také mj. výtvarnému umění[1] a byl znám jako vynikající znalec hub – mykolog. Byl spoluzakladatelem Newyorské mykologické společnosti (The New York Mycological Society).[2]

Život

Syn otce vynálezce a matky spisovatelky se dostal ke komponování hudby poprvé během svého dvouletého pobytu v Evropě. Po návratu do USA studoval u Arnolda Schönberga a Henryho Cowella. V polovině 30. let začal skládat hudbu pro bicí nástroje. I když měl milostné aférky s mladými muži, v roce 1935 se oženil s dcerou pravoslavného kněze Xenií Andrejevnou Kaševarovou. Roku 1938 se s ní odstěhoval do Seattlu, kde poznal mladého tanečníka Merce Cunninghama, jenž se později stal jeho životním partnerem i uměleckým spolupracovníkem. V roce 1942 se Cage se ženou odstěhoval do New Yorku, o tři roky později se s ní rozvedl a přijal Cunninghama za svého životního partnera, a to až do své smrti v roce 1992.[3]

John Cage a fenomén ticha

Objevil fenomén ticha jako hudební ekvivalent ryzí nicoty a osvojil si myšlenku rovnocennosti všech bytostí Stvoření. Odmítal jakýkoli hierarchický pořádek a prosazoval rovnoprávnost úmyslně, ale také neúmyslně vyluzovaných a vydávaných zvuků a hluků. Z buddhismu také vychází jeho přesvědčení, že musí mít každá věc možnost svobodného rozvoje.

Rok 1952 byl velmi významným nejen pro něj, ale také pro novodobé dějiny umění obecně. V tomto roce byla provedena premiéra jeho legendární skladby „4´33´´“. Skladba sestávala z vět 33´´, 2´40´´ a 1´20´´. Tyto jednotlivé věty interpretoval David Tudor tak, že před zahájením vždy zavřel víko klavíru a ukončil skladbu jeho otevřením. Tóny, kvůli kterým se posluchači dostavili, se neozvaly.

Cage tímto porušoval zavedená tabu a zacházel se zdroji zvuku. Jeho přístup nebyl destruktivní, ale naopak, organizoval zvuky a události. Jeho další představení získaly charakter multisenzorických divadelních událostí.

Cage získal postavení na rozhraní různých druhů umění.

Reference
  1. Nicholls, David. 2007. John Cage. University of Illinois Press. ISBN 0-252-03215-2, str. 112-113.
  2. Emmerik, Paul van (2009). "A John Cage Compendium". Paul van Emmerik. https://web.archive.org/web/20060908130833/http://www.xs4all.nl/~cagecomp/ Staženo 6. srpna 2009.
  3. Archivovaná kopie. www.glbtq.com [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-15.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.