Johann Wegscheider

V letech 1849–1852 studoval práva na Univerzitě v Innsbrucku. V roce 1853 získal titul doktora práv. Téhož roku nastoupil jako konceptní praktikant na okresní hejtmanství v Salcburku. Roku 1859 byl koncipistou u místodržitelství v Temešváru, pak do roku 1861 krajským komisařem ve městě Veliki Bečkerek v Banátu. Následně působil jako aktuár v Linci, Sankt Gilgenu a Sankt Johann im Pongau. Do roku 1865 byl adjunktem u okresního úřadu v Neumarkt am Wallersee a v letech 1865–1868 zastával funkci předsedy okresního úřadu (okresní hejtman) v Tamsweg. V období let 1868–1873 působil na postu předsedy okresního soudu v Sankt Johann im Pongau a následně od roku 1873 až do roku 1898 vykonával funkci rady zemského soudu v Salcburku. V roce 1898 se stal radou vrchního zemského soudu.[1]

Byl veřejně a politicky činný. Od roku 1870 byl poslancem Salcburského zemského sněmu. Zůstal jím až do roku 1884. Zastupoval kurii měst v regionu Pongau. V letech 1870–1871 byl náhradníkem zemského výboru. Patřil k německým liberálům (tzv. Ústavní strana).[1]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam ho poprvé vyslal zemský sněm v roce 1871 (Říšská rada byla tehdy ještě volena nepřímo zemskými sněmy). Zastupoval kurii měst a tržních osad v Salcbursku. Uspěl i v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii městskou v Salcbursku, obvod St. Johann, Werfen, Hof-Gastein atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885.[2] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Johann Wegscheider, c. k. rada zemského soudu, bytem Salcburk.[3]

V roce 1879 se uvádí jako ústavověrný poslanec.[4] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého (mladoliberálního) Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[5] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[6] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9]