Johann Thurnher

Pocházel z rolnické rodiny. Působil jako kupec a obchodník s vínem. Byl dvakrát ženatý. Měl deset dětí. Vychodil národní školu v Haselstauden, dvoutřídní nižší reálnou školu v Dornbirnu a obchodní školu v Lindau. Nastoupil do obchodu s vínem svého strýce jako účetní. Později podnik rozšířil na obchod se sklem a porcelánem.[2]

Byl aktivní i veřejně a politicky. Vedl noviny Die Vereinsblüthen (později Landbote). V roce 1888 inicioval vznik učitelského ústavu. Byl členem zemské školní rady a roku 1870 spoluzakladatelem katolického tiskového spolku.[2]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí ve Vorarlbersku, obvod Feldkirch, Bludenz, Montafon. Slib složil 10. prosince 1873. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885.[3] V roce 1873 se uvádí jako Johann Thurnher, obchodník, bytem Dornbirn.[4]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[5] Byl členem poslaneckého Hohenwartova klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[6] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Liechtensteinova klubu, který byl katolicky orientován.[7] V roce 1890 se ovšem již uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]

Od roku 1870[2] zasedal jako poslanec Vorarlberského zemského sněmu, kde zastupoval konzervativní blok.[1] Zvolen byl za kurii venkovských obcí, obvod Feldkirch, Dornbirn. Zemským poslancem byl až do roku 1902. V letech 1871–1902 byl také členem zemského výboru.[2]