Johann Pankl

Johann Baptist Pankel, též Pankl (24. června 1794 Gainfarn u Vídně[1]27. června 1850 Zaháň) byl legitimní otec Boženy Němcové.

Johann Pankl
Johann Pankl, posmrtná kresba tužkou (1850, autor anonymní)
Narození24. června 1794
Gainfarn
Úmrtí27. června 1850 (ve věku 56 let)
Záhaň
Povoláníkočí, štolba
ChoťTerezie Panklová
DětiBožena Němcová, Jan Josef, Johana, Josef Ludvík, Ferdinand Ludvík, August, Konstancie, Marie Terezie, Augustin, Adéla, Adéla, Gustav, Otto Vilém
RodičeFerdinand Pankl a Terezie Panklová roz. Haindlová
PříbuzníSestry: Kateřina a Regina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí a narození dcery Barbory

Narodil se v Gainfarnu u Vídně jako syn Ferdinanda Pankla a jeho manželky Terezie.[1] Když se v roce 1819 hrabě Karel Rudolf von der Schullenburg oženil s Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, vstoupil Johann Pankl do jejich služeb jako kočí.

V matrice narozených vídeňského předměstí Alservorstadt je k datu 4. února 1820 uveden jako otec nemanželské dcery Barbory Novotné, pozdější spisovatelky Boženy Němcové, kterou po svatbě legitimizoval. Moderní výzkumy otcovství Johanna Pankla a datum narození Boženy Němcové zpochybňují.[2]

Sňatek a pobyt v Ratibořicích

V létě roku 1820 se Pankl spolu s budoucí manželkou Terezií Novotnou, nemanželsku dcerou Barborou a dalším služebnictvem kněžny Zaháňské přesunuli do Ratibořic. V České Skalici se uskutečnila svatba „7. srpna Léta Páně 1820 měli v České Skalici svatbu Johann Pankel z Gainfarnu u Vídně, katolík, 26 let starý, a Terezie Novotná, narozená v Kladsku, katolička, dvacet jeden rok stará, svobodná,“ říká svatební záznam.

Zde začala jeho žena Terezie pracovat jako pradlena. Za obydlí bylo rodině vykázáno panské bělidlo nedaleko skleníku, vpravo od východu z parku. Roku 1825 se k nim nastěhovala matka Terezie, Magdalena Novotná, která byla předobrazem babičky ze stejnojmenné knihy Boženy Němcové. Roku 1830 babička odešla k mladší dceři Johaně a rodina se z panského bělidla přesunula do ratibořického dvora; zde žila do roku 1845 a pak se přestěhovala do Zaháně.

Manželé Panklovi měli celkem třináct dětí – Barboru (pozdější Boženu Němcovou) a dále děti (převážně předčasně zemřelé): Jan Josef (1821), Johana (1823-1824), Josef Ludvík (1824-?), Ferdinand Ludvík (1826-1826), August (1827-1828), Konstancie (1829-1836), Marie Teresie (1830-?), Augustin (1832-1834), Adelheida (1833-1834), Adelheida (1835?), Gustav (1837-?), Otto Vilém (1840-?).[3]

Pobyt v Zaháni

Ratibořický zámek přešel od roku 1842 na jiné majitele a budoucnost tamních zaměstnanců byla nejistá. Dne 20. dubna 1844 získala v dražbě zaháňské panství nejmladší sestra Kateřiny Vilemíny Zaháňské Dorothea.[pozn. 1] Ta nabídla místo v Zaháni Johannu Panklovi, který se osvědčil dlouholetou službou u její sestry Kateřiny. Pankl se do Zaháně přestěhoval na jaře 1845 s manželkou a tehdy žijícími dětmi (Adéla, Gustav, Otto Vilém) i již dospělými syny Janem a Josefem. Božena Němcová byla v té době již úspěšnou spisovatelkou a žila s manželem a dětmi v Praze.[4]

V jednom ze svých dopisů zmínila Božena Němcová svou návštěvu Zaháně v polovině dubna 1850. Popsala nemoc Johanna Pankla jako velmi těžkou a vyslovila obavy, že se s ním již neshledá (do Čech se vrátila počátkem května).[5] Dne 27. června 1850 Johann Pankl v Zaháni ve věku 56 let zemřel.

Zajímavost

V dopise Boženě Němcové z 21. srpna 1850 ohodnotila poslední vévodkyně Zaháňská, Dorothea Talleyrandová, osobu nedávno zemřelého Johanna Pankla takto (překlad z němčiny):[6]

Učinila jsem pro ulehčení údělu Vašeho dobrého otce vše, co jsem mohla, upřímně jsem litovala ztráty tohoto věrného služebníka a jeho památku jsme uctila jeho pozůstalým! – To, že za své blízké vděčně oceňujete mou přátelskou náklonnost, dělá Vašemu srdci čest a mně radost.

Odkazy

Poznámky

  1. 6. ledna 1845 získala Dorothea i titul vévodkyně zaháňské, kterého se její starší sestra Paulína vzdala s prodejem zaháňského panství.

Reference

  1. Matrika narozených Gainfarn, 1784-1805, snímek 72 [online]. Matricula online [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
  2. Např. SOBKOVÁ, Helena. Tajemství Barunky Panklové. Praha: Horizont, 1991. ISBN 80-7012-047-9.
  3. Sourozenci Boženy Němcové [online]. Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
  4. SOBKOVÁ, Helena. Božena Němcová a Zaháň [online]. Praha: ARSCI, 2001 [cit. 2021-08-30].
  5. NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I.. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7106-162-x. Kapitola Dopis 71 (B. N. Janu Dlabačovi).
  6. NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I.. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7106-162-x. Kapitola Dopis 75 (Dorothea Talleyrandová, vévodkyně Zaháňská, B. N.).
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.