Jižní Svahy

Jižní Svahy jsou největším zlínským sídlištěm, ve kterém žije přes 30 000 obyvatel, tedy asi polovina populace města. Je postaveno na svazích „Na Stráních“ severně nad městem. Ač se návrhy na jeho výstavbu objevily již roku 1921, realizace jeho první etapy probíhala až v letech 1970–1980. Po roce 1980 započala v tehdejším Gottwaldově výstavba druhé etapy, která však nebyla zcela dokončena.

Jižní Svahy
Pohled na Jižní Svahy
Lokalita
Charaktersídliště
ObecZlín
OkresZlín
KrajZlínský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°14′17″ s. š., 17°40′ v. d.
Základní informace
PSČ760 05
Jižní Svahy
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výstavba

Pohled z Baťova mrakodrapu

První etapa sídliště Jižní Svahy se skládá převážně z montovaných domů "bodového" a "chodbového" provedení. Domy chodbového provedení, jsou většinou vystavěny ve tvaru půlobdélníku (L). Nad těmito bloky se nacházejí parkoviště, zeleň a dětská hřiště. U velké části bodových domů byla původně vystavěna dětská pískoviště, která však byla v průběhu let rušena.

V první etapě sídliště Jižní Svahy, je v blízkosti výškového domu (1. segmentu) obchodí centrum. (Původně zde byla prodejna Pramen, a několik dalších menších prodejen). Ve spodní části tohoto centra se poté nachází pobočka České pošty, s.p., Pošta Zlín 5.

Ve spodní části 2. etapy sídliště byla panelárna, která vyráběla panely, pro výstavbu sídliště. Panelárna byla po ukončení výroby přestavěna na supermarket Delvita. V budově "Delvity" je také umístěno restaurační zařízení a předprodej jízdenek městské hromadné dopravy a několik dalších prodejen. V blízkosti Delvity bylo vystavěno benzinové čerpadlo Paramo.

Druhá etapa sídliště Jižní Svahy se skládá z montovaných domů bodového provedení (novějšího typu než u 1. etapy) a domů deskových, které jsou vystavěny ve velké části do obdélníkových, částečně uzavřených bloků. Uvnitř těchto bloků jsou většinou umístěna dětská hřiště, zeleň atd.

Po převratu v roce 1989 vydalo město Zlín zákaz výstavby domů z prefabrikovaných panelů. Tímto se téměř zastavila výstavba na 2. etapě sídliště Jižní Svahy, kde bylo možné pouze dostavět již rozestavěné domy. Nikdy se tedy sídliště Jižní Svahy nedostavělo podle oficiálního celistvého plánu. Stejně tak byla zastavena výstavba velkého obchodního centra, zejména pro nedostatek financí. (Po dostavbě tohoto nikdy nedostavěného centra bylo plánováno, že sídliště bude téměř nezávislé na prodejnách v centru města, tzn. sídliště by bylo soběstačné. Toto centrum bylo rozestavěno (fyzicky na místě byla postavena hrubá stavba asi 1/2 obchodního centra. Výstavba 2. poloviny centra nebyla započata). V současné době je v demolici rozestavěná 1/2 centra.

V minulých několika letech, byly nad výstavbou panelových domů (v ulicích Podlesí .., směrem k trolejbusové točně Kocanda) vystavěny další bytové domy (již ne panelové). Tyto domy však již nerespektují původní plány na výstavbu sídliště. Část občanů tyto domy někdy kritizuje, kvůli malé vzdálenosti mezi těmito novými domy.

Označování domů na sídlišti Jižní Svahy, bylo řešeno krom standardního číslování čísly popisnými, ještě značením čísly "blokovými". Čísla bloků se většinou skládají z čísla a písmene. Číslo uvádí číslo celého domu (číslováno od začátku sídliště, tedy od dolní části, směrem nahoru), písmeno za číslem poté specifikuje vchod v domě. U nově stavěných bytových domů (které nerespektují původní plán na stavbu sídliště), však již čísla bloková nejsou přidělována. Tyto nové domy se tedy značí pouze čísly popisnými.

Stavební dominanty

Kostel Panny Marie Pomocnice

K dominantám sídliště se řadí kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů postavený v letech 2000–2003.[1][2][3]

Dalšími objekty jsou dva čtrnáctipodlažní segmentové domy. V každém z nich je více než 350 bytů. Stavba prvního z domů byla dokončena roku 1978 a druhého v roce 1983.

Doprava

Lokalitu nejprve obsluhovaly pouze autobusy, od 5. listopadu 1988 sem byla přivedena též trolejbusová linka.[4] Roku 1992 byla otevřena další trolejbusová trasa na točnu Středová a v roce 2000 došlo k prodloužení původní trasy z konce 80. let 20. století a k vytvoření nové točny nazvané Kocanda. V současné době již zajišťují obslužnost pouze trolejbusové spoje (číslo 6, 7, 8, 9, 10, 14)

Středem sídliště vede hlavní silnice, na kterou se napojují všechny menší silnice z jednotlivých ulic. Tato hlavní silnice vede směrem z centra přes nadjezd u nádraží ČSAD, přes 1. etapu sídliště, až na světelnou křižovatku (ulice Středová). Dále pokračuje tato hlavní silnice směrem nahoru, na trolejbusovou točnu Kocanda. Odtud pokračuje tato silnice dolů, na křižovatku, kde se silnice rozděluje na silnici vedoucí ve směru do zadní části centra Zlína (odbočka vpravo). Druhá odbočka (levá) vede ve směru na obec Fryšták.

V obou etapách sídliště jsou v místech zastávek trolejbusů umístěny na této hlavní silnici podchody pro chodce. První u zastávky Družstevní, druhý na zastávce Slunečná, třetí na zastávce Křiby a čtvrtý na zastávce Česká.

Reference

  1. http://zlin.sdb.cz/skm-zlin/
  2. Selesiánský klub mládeže Zlín [online]. Selesiáni Dona Boska [cit. 2015-06-14]. Dostupné online.
  3. ČTK. Kostel na zlínském sídlišti Jižní Svahy slaví sedm let. Archiweb [online]. 2010-05-09 [cit. 2015-05-16]. Dostupné online. ISSN 1801-3902.
  4. KUNOVSKÝ, Dušan; CEKOTA, Vojtěch. Historie [online]. 2005 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.