Jižní Finsko

Jižní Finsko (finsky Etelä-Suomen lääni, švédsky Södra Finlands län) byl jeden z finských krajů. Ležel na jihu Finska při pobřeží Finského zálivu. Byl to nejlidnatější finský kraj, žila v něm asi třetina obyvatel Finska. Sousedními kraji byly Západní Finsko na severozápadě a Východní Finsko severovýchodě.

Jihofinský kraj Etelä-Suomen lääni Södra Finlands län
Jezero Kivijärvi
znak
Geografie
Hlavní město	Hämeenlinna
Souřadnice	60°30′ s. š., 26° v. d.
Rozloha	34 378 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 095 416 (2002)
Hustota zalidnění	61 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celek	Finsko
Druh celku	Finský kraj
Podřízené celky	Historicky: Häme Karélie Uusimaa
Vznik	1997
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraj vznikl v roce 1997 při novém administrativním rozdělení Finska z historických krajů Uusimaa, Kymi, jižní části Häme a malé jihozápadní části Mikkelského kraje. Systém členění Finska na kraje byl zrušen 1. ledna 2010. Kraj Jižní Finsko tedy existoval 13 let mezi roky 1997 a 2010.

Z pohledu ještě staršího dělení kraj ležel na území historických provincií Uusimaa, jižní části Häme, nejjižnějšího cípu Sava a jižní části Karélie, resp. její části dnes připadající Finsku.

Jižní Finsko se dělilo na šest provincií: Jižní Karélie, Päijät-Häme, Kanta-Häme, Uusimaa, Východní Uusimaa a Kymenlaakso.

Krajský úřad byl složen z osmi krajských ministerstev. Krajský úřad sídlil na třech místech, hlavní úřad byl v Hämeenlinně, další pobočky byly v Kouvole a Helsinkách.

K roku 2008 leželo v celém kraji 86 obcí sdružených do celkem 15 seutukunt. Nejvýznamnějšími centry kraje jsou města Espoo, Hämeenlinna, Helsinky, Kouvola, Kotka, Lahti, Porvoo a Vantaa.