Jiří Pačinek

Jiří Pačinek se původně zamýšlel věnovat řeckořímskému zápasu. Pro kariéru skláře se rozhodl po zhlédnutí televizního seriálu Synové a dcery Jakuba skláře a po následné exkurzi do sklárny.[2] Střední odborné učiliště v Novém Boru – obor sklář zahájil v roce 1987[2] a vystudoval je s vyznamenáním. Po jeho skončení nastoupil (v roce 1990) do sklárny "Chribská1414".[3] Ta byla zaměřena na výrobu hutního, ručně tvarovaného skla. [p 1]. Ve sklárně pracoval Jiří Pačinek až do roku 1992, kdy přešel do sklárny "AJETO" (tehdy se firma jmenovala "Novobor"). Zde pracoval ve sklářské dílně Petra Novotného.[5] Ostatně Petr Novotný (žák sklářského mistra Josefa Rozinka) a Ital Pino Signoretto byli pro Jiřího Pačinka jeho hlavními vzory.[2]

Do amerického Rochesteru na tříměsíční stáž do sklářského studia Leona Applebauma odcestoval Jiří Pačinek v září 1995.[5] Po návratu do vlasti byl Jiří Pačinek jmenován (ve sklárně "AJETO", která mezi tím přesídlila do Lindavy u Cvikova) mistrem sklářské dílny.[5] Ve sklárně "AJETO" působil sklářský mistr Pačinek až do roku 2008.

V Lindavě u Cvikova, kde Jiří Pačinek ve venkovské roubené chalupě[6] bydlí, přestavěl bývalou stodolu na malou sklářskou huť (sklářské studio[6]) a spolu s pár pomocníky zahájil (2007[3]) vlastní sklářskou uměleckou tvorbu.[5] V jeho domě v Lindavě se nachází galerie autorského uměleckého skla.[5][6]

V roce 2010 otevřel v Novém Boru galerii.[5] Po spuštění vlastní sklárny v Kunraticích u Cvikova přestěhoval galerii do patra nad hutí.

V nedalekých Kunraticích u Cvikova otevřel Jiří Pačinek (na místě staré rozpadlé budovy - bývalé konírny) (v roce 2015[3]) novou sklářskou huť. Na půdě v patře nad vlastní sklárnou je galerie s jeho autorským sklem.[6]

Svou autorskou galerii v Praze otevřel ve spolupráci s Veronikou Holou na konci roku 2017. Najdete ji na adrese: Benediktská 9/1030 110 00 Praha 1

Jiří Pačinek vytváří osobitá skleněná díla, která zobrazují nejrůznější realistické předměty. Tvorba se vyznačuje unikátností tvarů a specifickým smyslem pro barevnost.[7] Ve své tvorbě uměleckého skláře se soustřeďuje na užitné předměty[8] jako vázy, mísy, poháry nebo na až sochařsky ztvárněné volné plastiky zvířat a figur.[8] Sklářský mistr Pačinek pracuje metodou foukání hutního skla a jeho tvarování buď ručně nebo v různě velkých formách.[1][9]

Kromě vlastní tvorby pracoval a pracuje Jiří Pačinek i pro řadu dalších sklářských umělců, designérů a architektů jako byli a jsou: René Roubíček[3], Bořek Šípek[3], Maria Roosen, Adriaan Rees, Hans van Bentem a další.[6] Během své sklářské kariery spolupracoval a spolupracuje Jiří Pačinek s Miluší Roubíčkovou, Rony Pleslem, Leonem Applebaumem[3], Charlesem Parriottem (Charliem Parriotem) nebo Louisem Sakalovskim.[3][8]

Kromě volné tvorby vyrábí na zakázku pro klienty a firmy např. skleněné komponenty pro lustry apod.[2]

V soutěži "Řemeslo a umění", kterou organizovalo Sklářské muzeum v Novém Boru se Jiří Pačinek v roce 1994 umístil na druhém místě, v roce 1997 pak dokonce na prvním místě a v roce 2006 na místě třetím.[5]

Jiří Pačinek se pravidelně zúčastňuje mezinárodních sklářských sympozií, konferencí a jiných profesních a uměleckých setkání v Evropě i v zámoří. Jedná se například o IGS (International Glass Symposium) v Novém Boru, mezinárodní festival skla "Glasstage" v Německu (v dolnobavorském Zwieselu), "Glass Art Society" v USA apod.[5]

Jiří Pačinek rozšiřuje povědomí o českém sklářském umění ve světě a předává své zkušenosti i studentům školy "Czech Glass" v americkém Saettlu, v tureckém Istanbulu, ve Francii, v čínské Šanghaj|i a jinde.[5]

• 2015 - Praha, Muzeum moderního skla ZIBA[3]
• 2014 - Mimoň, Městské muzeum - "Skleněná krása" (květen 2014)[3]
• 2014 - Löbau, Galerie Arkadenhof - Německo (Sasko)- "Lebendiges Glas" (září 2014)[3]
• 2014 - Chengdu, jhozápadní Čína - "České sklo v Chengdu" (říjen 2014)[3]

• 
  Pačinkova sklárna v Kunraticích u Cvikova
• 
  Pačinkovo dílo v galerii nad sklárnou v Kunraticích u Cvikova
• 
  Původní sklárna v Lindavě
• 
  Dekorace u sklárny v Lindavě

• Skleněná zahrada v Kunraticích u Cvikova
• 
   [10]
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Skleněná plastika „Sublima“ Jiřího Pačinka na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci

Ve čtvrtek 3. září 2020 byla v centru Liberce na náměstí Dr. Edvarda Beneše před radnicí slavnostně odhalena skleněná plastika s názvem „Sublima“ od sklářského výtvarníka Jiřího Pačinka z Kunratic u Cvikova.[11] Plastika byla vytvořena z 950 kilogramů železa a 680 kilogramů skla týmem šesti sklářů a kovářem Jiřím Beránkem.[11] Plastika je tvořena desítkami skleněných bublin (v několika odstínech modré barvy) usazených v železné konstrukci.[11] Ve spodní části plastiky jsou bubliny kobaltově modré barvy a se zvyšující se pozicí v plastice jsou komponenty azurovější, světle modřejší až do křišťálu.[11] Dle tvůrců plastika znázorňuje vzduch, který vytryskl z píšťal sklářů, zhmotnil se v azurovém skle a zaplnil křišťálové údolí.[11] Dílo by mělo být vystaveno po dobu jednoho roku.[11]

Skláři společnosti Pačinek Glass v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku vytvořili pro papeže Františka křišťálový relikviář s ostatkem svaté Zdislavy z Lemberka, který byl obdarovanému předán 11. listopadu 2021 při soukromé audienci[12] ve Vatikánu.[13] Jednalo se čestný dar České biskupské konference a křesťanů Čech, Moravy a Slezska. Do Vatikánu relikviář doprovázel sklářský mistr Jiří Pačinek a duchovní Rudolf Repka, správce cvikovské farnosti.[12]

Relikviář obsahuje schránku s ostatkem české světice a patronky Libereckého kraje.[13] Veřejnosti byl závojem zahalený relikviář představen v Křišťálovém chrámu v Kunraticích u Cvikova dne 2. října 2021, kde byl vystaven během slavnostní bohoslužby, jež sloužil papežský nuncius Charles Daniel Balvo.[13]

Relikviář je zhotoven z čirého, hutně tvarovaného skla[12] a má podobu monstrance, v jejímž středu se nachází do křišťálu studenou technikou „zatavená“ (lepením skla) drobná kůstka z ostatků svaté Zdislavy, které jsou uloženy v Jablonném v Podještědí,[12] kde světice působila.[13] Na jeho realizaci pracoval majitel sklárny Jiří Pačinek spolu se svým týmem asi 14 dní.[13] Další dva týdny byl relikviář opracováván v dílně rytce skla Arno Čančíka.[13] Skleněná noha monstrance je zdobena rytinami, nacházejí se na ní tři kameje: na té čelní je vyobrazena svatá Zdislava, na další pak znak litoměřické diecéze a třetí nese text k 800letému výročí narození světice.[13] Hlavní část relikviáře je rovněž ozdobena rytinou.[13]