Jiří Král (pilot)

Jiří Král se narodil v osadě Janová, místní části Polanky nad Odrou. Nejprve se vyučil uměleckým slévačem a poté, co nebylo vyhověno jeho žádosti o přijetí do leteckého učiliště, vystudoval vyšší průmyslovou školu strojnickou v Ostravě - Vítkovicích, kde odmaturoval v roce 1930. Vojenskou prezenční službu nastoupil 1. října 1930 ke 2. leteckému pluku. Později byl převelen k 13. pozorovací letce 3. leteckého pluku v Košicích, kde byl jmenován pozorovatelem letcem.

1. února 1932 byl povýšen do hodnosti podporučíka a krátce poté, co byl březnu téhož roku propuštěn na trvalou dovolenou si podal žádost o přijetí do Vojenské akademie v Hranicích. Po jejím absolvování v hodnosti poručíka byl umístěn k 10. pozorovací letce v Nitře, kde byl jmenován pilotem letcem. Dále působil jako stíhací pilot ve Vajnorech, Hradci Králové a Kbelích. Mobilizace v září 1938 jej zastihla na pražských letištích 40. letky Leteckého pluku 4, kde sloužil již jako nadporučík na strojích Avia B-534. Na druhý pokus přešel 24. dubna 1939 do Polska a 1. května se coby služebně nejstarší z přítomných důstojníků stal prvním velitelem československé vojenské skupiny v Krakově. Poté, co tuto funkci převzal nejprve kapitán letectva Jan Veselý[2] a po něm pak pplk. Ludvík Svoboda, stal se jeho pobočníkem.

Z Polska do Francie odplul Jiří Král transportem na lodi Chrobry 29. července 1939.[2] Poté, co Francie 3. září 1939 vyhlásila válku Německu, prodělal v Chartres výcvik na letadlech Curtiss Hawk 75 a Bloch MB-152, na kterém poté létal jako bojový pilot. Dne 14. května 1940 sestřelil v boji nad belgickým městem Mettet německou těžkou stíhačku Bf 110.[3] Posledním letištěm, kde Lt. Jiří Král sloužil, bylo Chavenay-Villepreux, kam byla jeho jednotka GC I/1 přemístěna 6. června 1940. Již 8. června podstoupil nerovný souboj s dvanácti stroji Messerschmitt Bf 109. Z hořícího letadla se mu podařilo vyskočit, ale neotevřel se mu padák.[4] Na zem dopadl u vesnice Monneville a v nedalekém Marquemontu byl i nejprve pohřben. 13. prosince 1963 byly jeho ostatky přeneseny na československý vojenský hřbitov La Targette. Jeho hrob nese číslo 176.

Portrét Jiřího Krále se objevil na československých známkách vytištěných ještě za války v Anglii v hodnotách 30 h a 3 Kč, v rámci tzv. Londýnského vydání.[5]