Jiří Hejda

Jiří Hejda (25. února 1895 v Praze[1] – 25. dubna 1985 v Praze) byl český spisovatel a publicista, československý politik a národohospodář, účastník protinacistického odboje.

JUDr. Jiří Hejda
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození25. února 1895
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. dubna 1985 (ve věku 90 let)
Praha
Československo Československo
Profesepolitik, spisovatel, publicista, redaktor a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí (podmíněně propuštěn byl v roce 1962).

Novinář a odbojář

Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana.[2] S Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V roce 1929 ve svém článku jako první předpověděl příchod hospodářské deprese do Československa.[3] V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD.[2][4] Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředí a Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).[4]

Poválečná kariéra a uvěznění

V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ.[5] Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek.

Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů[2], přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického programu.[6] Mimo jiné pracoval na koncepci hospodářské politiky po změně režimu, přičemž u znárodněných podniků byl pro jejich přeměnu na akciové společnosti s účastí soukromého kapitálu. „Politická šestka“, což byla jedna z nejdůležitějších skupin národněsocialistické ilegality (ve složení Milada Horáková, Josef Nestával, Josef Čupera, František Račanský, František Dlouhý a Karel Šobr), se ale s jeho programem neztotožnila.[7]

V roce 1949 byl zatčen a zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. Výrobci procesu mu přisoudili roli „hospodářského ideologa Direktoria“, přičemž měla být propagandisticky využita i jeho minulost podnikatele a odpor vůči znárodňování.[8] Proces začal v soudní budově v Praze-Pankráci dne 31. května 1950, v tomto procesu byl odsouzen na doživotí. Původně však pro něj také byl určen trest smrti[9] a nad změnou trestu na doživotí se v písemném hodnocení procesu pozastavovali jak prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová[10], tak soudce z lidu František Doušek.[11] Vězněn byl ve věznicích Pankrác, Mírov, Leopoldov (v letech 1951–1959), Ilava a Valdice.

Žádost manželky Luisy Hejdové k Nejvyššímu soudu o milost a zmírnění trestu byla 21. ledna 1954 zamítnuta.[12] Z vězení byl podmínečně propuštěn v roce 1962.[4]

Po propuštění

Po propuštění napsal román Útěk, který byl v roce 1969 vydán nakladatelstvím Melantrich, ale během normalizace byl stahován z prodeje.[2] Hejdova autobiografie Žil jsem zbytečně mohla být vydána až po Sametové revoluci. Zemřel 25. dubna 1985 v Praze.

Dílo
  • Hospodářská funkce akciové společnosti (1930)
  • Problémy světové hospodářské krize (1933)
  • V zemi hákového kříže (1934)
  • Útěk (román, 1969)
  • Žil jsem zbytečně (autobiografie, 1991)
  • Sonety zpívané šeptem ve stínu šibenice (1993)

Literatura
  • KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350. (česky)
  • KAPLAN, Karel. Druhý proces. Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. S. 582. (česky)
  • NAVARA, Luděk; GAZDÍK, Jan. Čtyři vraždy, ale vůbec žádní vrazi. Mladá fronta DNES. 29. červen 2005, s. C6. ISSN 1210-1168.
  • HEJDA, Jiří. Žil jsem zbytečně. Praha : Machart, 2010. 480 s. ISBN 978-80-904318-4-3.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. 275 s. Dostupné online.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  2. Část života muže, který nežil zbytečně [online]. KPV pobočka 15 [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  3. HEJDA, Jiří. Žil jsem zbytečně. Praha: Nakladatelství Melantrich, 1991. ISBN 80-7023-101-7. S. 154.
  4. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století – HEJDA Jiří [online]. Libri [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (česky)
  5. KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 121. (česky)
  6. KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 98. (česky)[Dále jen Kaplan (1995)]
  7. Kaplan (1995), s. 102.
  8. Kaplan (1995), s. 132.
  9. Kaplan (1995), s. 155.
  10. Kaplan (1995), s. 177.
  11. Kaplan (1995), s. 179-180.
  12. Kaplan (1995), s. 190.

Externí odkazy

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.