Jiří Gaisler

Narodil se v Praze, ale celé dětství prožil v Hradci Králové, kde byl jeho otec dětským lékařem. Po absolvování místního gymnázia byl přijat do Prahy na biologickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde promoval v roce 1957 v oboru zoologie. V říjnu téhož roku nastoupil na místo aspiranta do Laboratoře pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně. Zde v roce 1961 úspěšně obhájil disertační práci v oboru zoologie obratlovců. Od roku 1969 působil jako odborný asistent katedry zoologie a antropologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). Zde byl posléze jmenován docentem (1979) a profesorem (1991). V roce 1992 mu byl udělen titul doktor věd.

V rámci své profese se zúčastnil řady zahraničních cest. V roce 1962 byl členem expedice do Bulharska, o několik let později působil v Afghánistánu, v roce 1969 následovala expedice do Egypta, v roce 1980 byl na expedici v SSSR, v období let 1981–1983 působil jako expert v Alžírsku a v roce 1988 byl na stáži v USA.

Pracoval v různých vědeckých společnostech a byl prvním předsedou České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) založené v roce 1991. V roce 2004 po něm byl pojmenován netopýr Plecotus teneriffae gaisleri – netopýr středozemský[1][2]. Společensky významná činnost profesora Gaislera byla ohodnocena udělením Ceny města Brna za rok 1999 v oboru přírodních věd.

Jeho specializací během celé vědecké kariéry byli netopýři. Seznam jeho prací týkajících se netopýrů je uveden v publikaci A tribute to bats.[3] Do povědomí veřejnosti se zapsal množstvím populárních přednášek i několika pořady v televizi. Kromě prací o netopýrech je autorem nebo spoluautorem několika monografií – za všechny lze uvést Savci s klíčem k určování našich savců, přeloženou do několika světových jazyků, Zoologii obratlovců nebo jeho poslední dílo Savci České republiky. Rovněž byl autorem několika vysokoškolských skript a stovek odborných i populárních příspěvků v periodikách. Jeho lásku k jazzové hudbě dokumentuje knížka Jazz klub Brno 1957–1988.