Medvěd jeskynní

Český název „medvěd jeskynní“, je stejně jako vědecký název Ursus spelaeus odvozen z faktu, že se pozůstatky po těchto zvířatech našly převážně v jeskyních. Proto se předpokládá, že zvíře strávilo o mnoho více času v jeskyních, než jeho dnešní žijící příbuzný medvěd hnědý, který tato místa vyhledává pouze pro svůj zimní spánek. Kosti medvěda jeskynního byly odkryty v mnoha jeskyních v celé Evropě.

Medvěd jeskynní se podobal medvědu hnědému. Nejlépe pozorovatelný rozdíl mezi oběma druhy je stavba lebky: Medvědi jeskynní měli vysoké, strmé čelo, namísto toho medvěd hnědý má nízké a ploché čelo. Samci dosahovali hmotnosti 400 až 500 kg, samice 225 až 250 kg.[1]

Medvědi jeskynní byli všežravci, nicméně hlavní složku stravy tvořily rostliny: živili se bylinami, trávami, bobulemi, ale také příležitostně malými zvířaty.

Hlavními predátory jeskynních medvědů byli lvi jeskynní, kteří napadali především mladé hibernující jedince.[2]

V září roku 2020 byl oznámen objev skvěle dochovaného dosud plně nedospělého odrostlého jedince v sibiřském permafrostu.[3]

O způsobu vyhynutí medvědů jeskynních se vedou stále diskuse. Podle některých vědců medvědi vymřeli asi před 27 800 lety, což bylo období významného ochlazení zvaného poslední glaciální maximum. A právě ztráta vegetace v důsledku ochlazení mohla způsobit vymizení jeskynních medvědů.[4] První přímo datovaný nález fosilních pozůstatků medvěda jeskynního z italských Alp má stáří 29 130 let.[5] Jiná teorie založená na genetické analýze z roku 2019 ovšem tvrdí, že ke značnému úbytku populace medvěda přispěl i příchod moderního člověka. Tato studie uvádí, že Neandrtálci, kteří v té době žili na společném území s medvědy po tisíce let, je nelovili. Teprve Homo sapiens je patrně začal lovit ve velkém a tím přispěl k vymření populace medvědů už tak zdecimované po prudkém ochlazení klimatu.[6]

• jeskyně Sloupsko-šošůvské
• jeskyně Pod hradem
• jeskyně Výpustek
• jeskyně Medvědí na Stránské skále

• 
  Lebka medvěda jeskynního
• 
  Nákres konfliktní situace mezi medvědem jeskynním a lvem jeskynním
• 
  Kostra jeskynního medvěda
• 
  Mládě jeskynního medvěda
• 
  Medvěd jeskynní na poštovní známce Rumunska

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niedźwiedź jaskiniowy na polské Wikipedii.

• Anneke H. van Heteren, Mikel Arlegi, Elena Santos, Juan-Luis Arsuaga, Asier Gómez-Olivencia (2018). Cranial and mandibular morphology of Middle Pleistocene cave bears (Ursus deningeri): implications for diet and evolution. Historical Biology, 1. doi: 10.1080/08912963.2018.1487965

• Obrázky, zvuky či videa k tématu medvěd jeskynní na Wikimedia Commons
• Medvěd jeskynní na webu Biolib.cz (česky)
• Článek "Osud jeskynního medvěda" (česky)
• Článek o jeskynním medvědovi a současném medvědovi hnědém na webu National Geographic (anglicky)
• Článek o medvědu jeskynním (anglicky)