Jerzy Baworowski

Jeho otec Władysław Baworowski byl šlechticem. Studoval gymnázium. Maturoval v Ternopilu. Pak studoval práva na Tereziánské akademii ve Vídni a pak na Vídeňské univerzitě nebo Lvovské univerzitě. Po studiích žil v Ostrivě (Ostrów) a spravoval rodinné statky. Byl členem četných společenských a hospodářských organizací. Zastával i funkci předsedy okresní rady a spořitelny v Terebovlji. Zasedal v dozorčí radě haličské hypoteční banky. Od roku 1901 do roku 1912 zasedal na Haličském zemském sněmu.[2]

V době svého působení v parlamentu se uvádí jako statkář v obci Ostriv.[1] Byl šlechtického původu. Měl titul hraběte.[3]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 69.[4]

Uvádí se jako polský konzervativec.[1][5] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[4] Zastával funkci místopředsedy Polského klubu a v březnu 1918 jeho jménem představil císařovi požadavky Poláků z Haliče.[2]

V listopadu 1918 se stal členem polské likvidační komise. Od roku 1919 byl činovníkem politické strany Stronnictwo Prawicy Narodowej. Během polsko-sovětské války v roce 1920 zastával post náhradníka Rady obrany státu. Získal Řád Polonia Restituta.[2]

Od roku 1919 do roku 1922 byl poslancem ústavodárného polského Sejmu. Zastupoval poslanecký Klub Pracy Konstytucyjnej.[2]