Jemnice (nádraží)

Jemnice je dopravna (někdejší železniční stanice) v jihovýchodní části města Jemnice v okrese Třebíč v Kraji Vysočina nedaleko říčky Želetavky. Leží na neelektrizované jednokolejné trati 243, Moravské Budějovice – Jemnice. Přibližně 100 metrů západně je umístěno městské autobusové nádraží.

Jemnice
Nádraží v Jemnici
StátČesko Česko
KrajVysočina
MěstoJemnice
Souřadnice49°0′57,64″ s. š., 15°34′51,39″ v. d.
Jemnice (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice341859
Trať243
Nadmořská výška480 m n. m.
V provozu od9. listopadu 1896
Zabezpečovací zařízenímechanické (dopravna D3)
Dopravních kolejí2
Nástupišť (hran)1 (1)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
PoznámkyDopravce Railway Capital a.s, prodej jízdenek ve vlaku
Služby ve stanici
Kód památky11355/7-8693 (PkMISSezObrWD) (součást památky Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

9. listopadu 1896 otevřela společnost Místní dráha Moravské Budějovice-Jemnice trať z Moravských Budějovic, kudy od roku 1871 procházela trať společnosti Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB, společnost zajišťovala dopravu po trati) spojující primárně Vídeň a Berlín. Nově postavené nádraží v Jemnici zde vzniklo jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru.

Trať byla přitom jen malým úsekem plánované rozsáhlejší železniční sítě na jihozápadní Moravě, zbylé části však nebyly nikdy dokončeny. Původním záměrem bylo propojení Rakouské severozápadní dráhy a Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB), a to v trase Moravské Budějovice - Jemnice - Slavonice - Nová Bystřice - Třeboň se dvěma plánovanými odbočkami (Slavonice - Dačice - Telč - Kostelec u Jihlavy a Slavonice - Waidhofen - Schwarzenau).

Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 Československé státní dráhy (ČSD), místní dráha byla zestátněna roku 1925.[1]

V roce 2020 byla stanice rekonstruována, byla opravena střecha.[2]

Popis

Nachází se zde jedno nekryté jednostranné nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.

Reference

  1. Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  2. KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. Nádraží v Křižanově, Třebíči a Skleném nad Oslavou dostávají nový kabát. Třebíčský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2020-10-14]. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.