Jedlovská kyselka

Jedlovská kyselka (rovněž Kyselka v Jedlové) je volně přístupný minerální pramen v Jedlové, osadě obce Stará Voda v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Jedlovská kyselka
Pramen v červenci 2019
Poloha
StátČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecStará Voda
Místní částJedlová
Zeměpisné souřadnice49°58′25″ s. š., 12°35′20″ v. d.
Parametry
Teplota7,2 °C (1974)[1]
7,9 °C (2016)[2]
Vydatnost1,8 l/min (1974)[3]
3,9 l/min (2016)[2]
Mineralizace2270 mg/l (1974)[3]
Obsah CO23200 mg/l (2016)[2]
3000 mg/l[4]
Ostatní
Typsilně mineralizovaná studená kyselka[5]
Nadm. výška595 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Odběrné místo v červenci 2019

Geografická poloha

Minerálka vyvěrá v lese v k. ú. Stará Voda u Mariánských Lázní u jižního okraje Podčeskoleské pahorkatiny při hranici s Českým lesem.[6]

Přírodní poměry

Jedlovská kyselka se nachází na ostrůvku mezi rameny Kosového potoka. Vlastní vývěr leží o 25 cm níže, než je hladina potoka. Pramen vyvěrá v nivních sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří pararuly a svory chebsko-dyleňského krystalinika.[7]

Historie

Pramen byl v minulosti proslulý lahodnou chutí danou vysokým obsahem oxidu uhličitého. V roce 1920 koupil pozemek s pramenem mariánskolázeňský podnikatel Hans Haubner za účelem obchodní spekulace. Rovněž koupil pozemek s Panskou kyselkou u Drmoulu. Neměl zájem minerálky stáčet, ale se ziskem je prodat městu Mariánské Lázně. Opravil jímání Jedlovské kyselky a minerálku přejmenoval na Kristův pramen (Christusquellle). Nový název pramene se však neujal. Nakonec Jedlovskou kyselku Mariánské Lázně skutečně odkoupili, ne však Panskou kyselku. Město ovšem pramen nevyužívalo a obyvatelstvu zůstal veřejně přístupný. Po první světové válce byl pramen překryt stříškou a obehnán nízkou zídkou. Ještě v 50. letech 20. století vytékala minerálka dvěma trubkami a vydatnost byla 1–2 litry za minutu, po další úpravě a osazení betonové skruže se vydatnost zvýšila na 5–7 litrů za minutu. Po roce 1989 došlo k novým úpravám pramene a jeho okolí. Pramen byl překryt otevřeným dřevěným altánem o půdorysu 3x3 metry. Upravena byla i přístupová pěšina k prameni a postaven dřevěný povalový chodníček s můstkem přes jedno rameno Kosového potoka. Místo bylo doplněno informační tabulí s historií pramene a údaji o chemickém složení, u odběrného místa byly instalovány odpadkové koše.[4][8]

Vlastnosti a složení

Vývěr byl v minulosti známý svou tzv. intermitencí, tedy přerušovaným výstřikem. Předpokládá se existence podzemní dutiny, která se určitou dobu plní a teprve po jejím naplnění minerálka vytryskne. V roce 1974 byl interval mezi dvěma výstřiky 9–20 sekund. Přerušovaný vývěr se postupně ztrácel a nakonec ustal.[8]

Teplota pramene mírně kolísá mezi 7 až 8 °C, celková mineralizace činí přibližně 2 300 mg/litr. Obsah oxidu hličitého je vysoký, dosahuje 3 000 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah sodíku v hodnotě 332 mg/litr a oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 32 mg/litr. Hodnota pH je 5,5.[1] Na informační tabuli u altánu kyselky se uvádí, že kvalita minerální vody není pravidelně sledována a její pití je na vlastní nebezpečí.

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. Z cyklostezky č. 2135 vedené po lesní cestě odbočuje asi 100 metrů za poslední chatou v jižní části Jedlové pěšina k prameni. Vzdálenost od odbočky k prameni činí asi 150 m.[9]

Odkazy

Reference

  1. KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Jedlová, s. 118–121.
  2. Jedlová [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
  3. Kyselka v Jedlové - tabulka složení kyselky [online]. Obec Stará Voda [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
  4. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 150–152.
  5. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
  6. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
  7. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
  8. KVĚT, Radan. Minerální vody České republiky. Třebíč: Akcent, 2011. 150 s. ISBN 978-80-7268-862-3. Kapitola Jedlová, s. 58.
  9. Mapy.cz [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.