Jedi'ot achronot

Jedi'ot achronot (hebrejsky: ידיעות אחרונות, doslova Nejnovější zprávy) je hebrejský psaný deník vycházející v mandátní Palestině a Izraeli od roku 1939.

Jedi'ot achronot
Základní informace
Datum založení	11. prosince 1939 a 1939
Jazyk	hebrejština a angličtina
Periodicita	každý d
Formát	tabloid
Země původu	Území palestinské autonomie
Sídlo redakce	Tel Aviv, Izrael
Odkazy
Web	Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

List byl založen roku 1939 jako nezávislý deník. Šlo o večerní list.[1] První číslo vyšlo v prosinci 1939. V počátku vycházel list ve dvou verzích, odpolední a večerní.[2] Za vznikem listu stál investor Nachum Komarov, který se inspiroval deníkem London Evening Standard. Během krátké doby se ovšem noviny dostaly do finančních potíží a byly prodány bohatému obchodníkovi Jehudovi Mozesovi. Ve 40. letech 20. století byl Jedi'ot achronot spolu s listem Haaretz jediným masovým periodikem, jež nebylo napojeno na některou z politických stran.

V roce 1948 došlo v redakci k rozkolu. Šéfredaktor Azri'el Carlebach odešel s desítkami dalších novinářů a založil nový večerník Ma'ariv. V následujících letech dokázal Jehuda Mozes překonat obtíže spojené s rozkladem redakce a uhájil existenci listu. Mezi deníky Jedi'ot achronot a Ma'ariv pak po desítky let panovala rivalita. V 50. a 60. letech 20. století Ma'ariv jednoznačně dominoval izraelskému mediálnímu trhu, zatímco Jedi'ot achronot měl daleko menší náklad a byl považován za neseriózní. Majitel listu společně s editorem Dovem Judkovskim, ale finančně Jedi'ot achronot zaštítili. Zároveň začali kreativně měnit jeho podobu. Šlo například o první deník v Izraeli, který začal otiskovat pravidelnou sportovní přílohu a nedělní rozšířené sportovní zpravodajství, čímž přispěl k zániku specializovaného sportovního listu Chadašot sport. Dov Judkovski také vsadil na rostoucí deziluzi čtenářů k stranickému tisku a profiloval Jedi'ot achronot jako důsledně nestranické periodikum. Zároveň začal nabízet kvalitním novinářům mimořádně vysoké platy.[3] Naopak nezdarem skončil pokus deníku vydávat jako první vlastní satirickou přílohu (v roce 1965 se pak o podobný typ odlehčené humoristické publicistiky pokusil nový list Cipora nefeš.[4]

Během 60. let 20. století se náklad Jedi'ot achronot začal přibližovat Ma'arivu a v 70. letech se Jedi'ot achronot stal nejčtenějším listem v zemi. Jistou konkurencí se roku 1976 stal nový list ha-Jom ha-ze, který vydával Eli'ezer Zhurabin a který se inspiroval německým listem Bild. Šéfredaktorem ha-Jom ha-ze se stal politik a generál Moše Dajan. Pokus o průnik na mediální trh ale selhal, listu se nepodařilo najít kvalitní novináře a prvenství Jedi'ot achronot bylo zachováno. V 80. letech 20. století začal deník vydávat i regionální listy a roku 1984 také jako první přišel s barevným tiskem. V 80. letech rovněž list opustil svůj původní model večerníku a přešel na standardní ranní distribuci. V 90. letech si Jedi'ot achronot zachovával své prvenství. Šéfredaktorem byl Moše Vardi, syn Herzla Rosenbluma, který vedl redakci listu v letech 1948-1986. Denní náklad se pohyboval okolo 350 000, v pátek víc než 600 000.[3] V roce 1992 ožila rivalita mezi Jedi'ot achronot a Ma'arivem, které se vzájemně napadaly formou obřích billboardů.[5]

Počátkem 21. století expandoval list i na internet. Majitel Jedi'ot achronot, společnost Yedioth Media Group, provozuje internetový zpravodajský portál Ynet (s anglickou verzí Ynetnews). Společnost zůstává nadále pod kontrolou potomků a příbuzných Jehudy Mozese.