Javor (tvrz)

Tvrz bývala součástí středověkého sídliště tvořeného samotnou tvrzí a stejnojmennou zaniklou vesnicí, která stávala asi o 500 metrů dále na sever v trati Zvoníčkovna.[2] V písemných pramenech se tvrz neobjevuje, ale předpokládá se, že její majitelé byli totožní s majiteli zaniklé vesnice. V sousedství tvrze se nachází dvě jámy, z nichž v jedné byla nalezena keramika ze druhé poloviny třináctého a ze čtrnáctého století.[3]

Prvním známým majitelem vesnice byl Čáslav z Javora připomínaný v letech 1373–1379. Z dalších majitelů nebo členů rodu jsou z let 1391–1393 známi Drslav, z roku 1403 Chval, otec Jaroslava, a z roku 1405 Kunrat z Javora. Po něm se držitelem vesnice stal Čejchan z Javora, kterému patřila také část zaniklých Pokonic, kde vedl úspěšný spor o odúmrť po Ofce na Pokonicích. Jaroslav a Kunrat z Javora se během husitských válek postavili na stranu katolíků proti pražanům. Jaroslav před rokem 1427 Javor prodal, a přestěhoval se do Blovic. Novým majitelem se stal nejspíše Olfart z Javora, který byl také hejtmanem na Vildštejně. Zemřel nejspíše roku 1447, a panství po něm převzal syn Burjan z Javora připomínaný roku 1449. Byl posledním známým členem vladyků z Javora, kterému vesnice patřila. Později byla připojena k poříčskému panství, u něhož byla v zápisu v deskách zemských z roku 1601 uvedena tvrz i vesnice jako pustá.[4] Předpokládá se, že vesnice i tvrz zanikla během bojů mezi Jednotou zelenohorskou a králem Jiřím z Poděbrad.[5]

Dochované tvrziště se nachází nad pravostranným přítokem Kornatického potoka.[2] Ze západu ho chránil někdejší rybník, zatímco na zbývajících stranách byl vybudován val. Za valem se nachází příkop, který obepíná centrální pahorek s plošinou o průměru asi osm metrů. Stopy zástavby se nedochovaly, ale vzhledem k rozměrům tvrziště na něm stávala nejspíše dřevěná věž.[3]