Jasmínovka

Jasmínovka[1] (Trachelospermum), česky též jasmínovník, je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to liány se vstřícnými jednoduchými listy a bílými nebo žlutými, silně vonnými květy. Rod zahrnuje asi 12 druhů a je rozšířen v Asii a Severní Americe. Jasmínovky jsou jedovaté rostliny a některé druhy mají význam v medicíně. Nejznámějším druhem je jasmínovka vonná, která je často pěstována ve Středomoří jako delikátní okrasná liána. V Asii slouží některé druhy jako zdroj pevných vláken.

Jasmínovka
Jasmínovka vonná (Trachelospermum jasminoides)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodjasmínovka (Trachelospermum)
Lem., 1851
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jasmínovky jsou stálezelené nebo poloopadavé, dřevnaté liány, výjimečně ovíjivé byliny. Při poranění roní bílý latex. Listy jsou jednoduché, vstřícné. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné, uspořádané v řídkých koncových nebo úžlabních vrcholících. Kalich je drobný, hluboce členěný na 5 laloků, na bázi se žlázkami, na vrcholu obvykle zoubkatý. Koruna je bílá až žlutá, nálevkovitá, s válcovitou korunní trubkou a staženým ústím. Korunní laloky se překrývají směrem doprava. Tyčinky jsou přirostlé v dolní třetině korunní trubky. Prašníky jsou střelovité, připojené ke čnělkové hlavě. Gyneceum je tvořeno 2 volnými semeníky obsahujícími mnoho vajíček. Čnělka je jediná, krátká. Plodem je souplodí 2 úzce válcovitých nebo vřetenovitých měchýřků. Semena jsou úzce podlouhlá, bez zobánku, s chmýrem.[2][3]

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 12 druhů.[4] Je rozšířen v Asii od Indie po Japonsko a jihovýchodní Asii. Nejvíc druhů se vyskytuje v teplých mírných až subtropických oblastech východní Asie. Nejrozsáhlejší areál, zahrnující téměř celou oblast rozšíření rodu mimo ostrovů jv. Asie, má druh Trachelospermum asiaticum. V Číně roste 6 druhů, v Japonsku 2, v jihovýchodní Asii 3 druhy.[2][3]

Ekologické interakce

Můra kovolesklec gama na květech jasmínovky vonné

Květy jasmínovek jsou silně vonné a jsou opylovány hmyzem, zejména motýly a včelami, které přitahují v hojném množství. Semena jsou opatřena chmýrem a šíří se větrem.

Obsahové látky a jedovatost

Jasmínovky obsahují podobně jako jiní zástupci toješťovitých biologicky účinné látky a jsou jedovaté. Jasmínovka vonná obsahuje lignan arktiin a glykosidy, zejména trachelosid, nortrachelosid a matairesinosid.[5] Byly zjištěny též alkaloidy, konkrétně voakangin a nortrachelogenin-amid.[6]

Taxonomie

Rod Trachelospermum je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Apocynoideae, tribu Apocyneae a subtribu Chonemorphinae. Nejblíže příbuzné rody jsou Chonemorpha a Vallariopsis, řazené do stejného subtribu. V minulosti byl do rodu Trachelospermum řazen i severoamerický druh Trachelospermum difforme. Výsledky molekulárních studií však ukázaly, že není s ostatními druhy bezprostředně příbuzný, a proto byl přeřazen do samostatného rodu Thyrsanthella.

Zástupci

  • jasmínovka vonná (Trachelospermum jasminoides)

Význam

Jasmínovka vonná jako okrasná liána

Jasmínovka vonná je pěstována v subtropech a teplých oblastech mírného pásu jako bujná a bohatě kvetoucí okrasná liána. Lze se s ní často setkat i v jižní Evropě. Pochází z východní Asie. Řidčeji se pěstují jiné druhy, zejména krémově kvetoucí Trachelospermum asiaticum.[7] Ze stonků jasmínovky vonné a druhu Trachelospermum axillare se získávají pevná vlákna používaná v Asii k výrobě provazů, pytlů a papíru. Z květů se vyrábí vonný esenciální olej. Některé druhy mají význam v tradiční čínské medicíně zejména při léčení zranění a revmatismu.[2][5][8]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. LI, Bingtao; LEEUWENBERG, Antony J. M.; MIDDLETON, David J. Flora of China: Trachelospermum [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky)
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14. (anglicky)
  5. HUANG, Kee Chang. The Pharmacology of Chinese Herbs. Boca Raton, Florida, USA: CRC Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-8493-1665-0. (anglicky)
  6. BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky)
  7. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  8. WIART, Christophe. Ethnopharmacology of medicinal plants: Asia and the Pacific. New Jersey: Humana Press, 2006. ISBN 1-58829-748-9. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.