Jaroslav Rössler (architekt)

Narodil se do rodiny ředitele kladenské Státní všeobecné řemeslnické školy Františka Rösslera.[2] Studoval u Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1906–1910) a Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Již tehdy získal Hansenovu i Olbrichovu cenu, během studií také absolvoval řadu pobytů v Německu, Itálii, Nizozemsku, Belgii a Švédsku. Později spolupracoval s Aloisem Dryákem.[4] Za první světové války vstoupil v Rusku do československých legií. Byl členem Jednoty výtvarných umělců, publikoval v odborných časopisech a roku 1929 vydal monografii Neue Architektur. V roce 1956 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.[1]

První stavby realizoval pod vlivem moderny, např. Městské divadlo[pozn. 2] nebo Státní průmyslová škola v Kladně. Ve svém rodišti také zpracoval projekt úpravy hlavního náměstí starosty Pavla. Později tvořil ve stylu novoklasicismu, kupř. Obchodní akademie v Brně (1920), Československé státní reálné gymnázium v Plzni (1923–1926), Dělnická úrazová pojišťovna v Holešovicích (1926–1929) a Pražská burza peněžní a zbožní (1936–1937). Koncem své kariéry se už přikláněl k funkcionalismu, např. rodinný dům č.p. 1813 v Dejvicích, nájemní dům č.p. 480 na Puškinově náměstí v Bubenči nebo poštovní a telegrafní úřad v Libni. Vytvořil také řadu památníků a pomníků.[1]