Jaroslav Lorman

V sedmnácti letech se připojil k evangelikálům. Protože se evangelikálové vymezovali vůči katolické teologii, začal ji studovat a oslovila jej do té míry, že konvertoval ke katolické církvi.[1]

Vystudoval latinu a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Státní závěrečné zkoušky vykonal v letech 1996 (germanistika), 1997 (psychologie a pedagogika) a 1999 (latina). Tématem jeho diplomové práce bylo Paulus Orosius – křesťanský interpret dějin.[2] Dále studoval v letech 2000–2006 na Katolické teologické fakultě UK. Studia zakončil diplomovou prací Milovat život je pravá bohoslužba – analýza vybraných morálně-teologických josefinských traktátů. Ve stejném roce mu byla udělena rektorem Univerzity Karlovy Cena Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických oborů.

Titul Th.Lic. získal v roce 2008 na základě obhajoby rigorózní práce Láska je pramenem vší ctnosti – Ověření konceptu autonomní morálky v díle Augustina Zippeho.[2]

Doktorandský titul Th.D. získal na základě disertační práce Etika mezi rozumem a zjevením – Analýza morálně-teologického konceptu Augustina Zippeho (1746/7 – 1816).[2] Získal jáhenské svěcení.[1]

V roce 2015 zprostředkoval vystoupení americké řeholnice Jeannie Gramick v rámci akce Prague Pride 2015. Její přednáška O šikaně v církvi a mimo ni měla proběhnout v pražské Akademické farnosti. Arcibiskup Dominik Duka přednášku zakázal.[3] Přednáška poté proběhla na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[4]

Je zastáncem obnovení jáhenství pro ženy.[1]

Od roku 2019 působil jako výkonný ředitel organizace ŽIVOT 90, zaměřené na podporu seniorů. Na této pozici vystřídal svého otce Jana Lormana, který organizaci v roce 1990 spolu se svou ženou Blankou založil. Ke dni 1. ledna 2021 mu pak otec předal funkci jejího ředitele a statutárního zástupce.[5]

Byl ženatý, je otcem čtyř dětí. V roce 2015 zveřejnil svou homosexuální orientaci.[1][6] Rozvedl se a začal se věnovat aktivismu. V září 2015 mu byl odňat souhlas s výukou na KTF UK a snížen pracovní úvazek[1] „pro otevřenou oponenturu katolickému učení a neuspořádaný osobní život“.[7]

• Post tenebras spero lucem : duchovní tvář českého osvícenství, editoři: Jaroslav Lorman, Daniela Tinková: Praha : Casablanca, 2009, 414 s.