Jaroslav Ledl

Pocházel ze zámožné rolnické rodiny v Podivíně. Jako jediný potomek starého selského rodu pak zdědil hospodářství o výměře 20 hektarů.[2] Narodil se jako katolík. Později roku 1913 oznámil vystoupení z církve a prohlásil se za bezkonfesijního.[3] Po absolvování měšťanské školy vystudoval zemědělskou školu. Za první světové války byl tlumočníkem v zajateckém táboře. Za pomoc zajatcům byl až do konce války vězněn. Pak byl členem Československé strany národně socialistické. Později z ní vystoupil. Od roku 1928 byl členem KSČ a organizoval její činnost v Podivíně.[4] V parlamentních volbách roku 1935 neúspěšně kandidoval za KSČ.[2]

Za Protektorátu se podílel na odboji[2] a byl krátce vězněn. V roce 1946 je uváděn jako rolník z Podivína a předseda místního Jednotného svazu českých zemědělců.[4]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ (respektive jako reprezentant Jednotného svazu českých zemědělců).[5] Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. Po nich se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za KSČ.[6] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ zvoleným ve volebním kraji Zlín.[7] Mandát získal i v parlamentních volbách v roce 1954, kdy byl zvolen ve volebním kraji Uherské Hradiště II. V parlamentu setrval do voleb v roce 1960.[8]

Na VIII. sjezdu KSČ a IX. sjezdu KSČ byl zvolen náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, členem ÚV KSČ se stal k 18. prosinci 1952 a potvrzen byl na X. sjezdu KSČ. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, a v roce 1962 Řád Klementa Gottwalda.[9]

K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník Krajského výboru KSČ v Gottwaldově.[10]